Oblíbené turistické destinace jsou zejména španělské ostrovy, a to jak Kanárské, které nabízejí možnost koupání vlastně po celý rok, tak i Baleárské, jež se zaplní turisty hlavně během letní sezóny. Kdo chce mít hezké počasí jisté, může také zamířit na pobřeží Costa Brava u Barcelony nebo Costa del Sol na jihu Španělska. Tam teď panuje velká nervozita i očekávání, jak letošní léto dopadne.
Kateřina Ferenčíková NolascoKateřina Ferenčíková Nolasco žije v Baskicku, autonomním regionu na severu Španělska. Živí se jako učitelka angličtiny.  |
U nás v Biskajském zálivu je to trochu jiné - turisté jsou určitě vítáni, ale nejedná se o typickou destinaci pro ty, kteří se chtějí jen koupat a opalovat. I to je samozřejmě možné, ale počasí tady není zdaleka tak teplé ani stálé jako na většině území Španělska. Pamatuji si na ranní předpovědi počasí z dávných dob: výška, teplota, tlak a rosný bod. A větsinou byla i “tlaková níže nad Biskajským zálivem”. Moc jsem tomu nerozuměla. Sice pořád ještě nevím, co to vlastně ten rosný bod je a proč je tak důležitý, ale už chápu, proč byla tak často slyšet zmínka právě o Biskajském zálivu. Počasí je tady totiž opravdu nevyzpytatelné.
Pokud máte štěstí - nebo smůlu, jak se to vezme - může být 20 stupňů a vlhko v podstatě kdykoliv. Typické jsou i rychlé změny počasí, tak rychlé, že to občas vypadá, jako kdyby někdo nastavoval klimatizaci místo topení. V létě turisty na pláži často překvapí tzv. galerna, velice náhlý a prudký vítr, který fouká směrem od moře většinou tehdy, když je mimořádně horko. Naštěstí existují velice přesné předpovědi, kdy k tomuto jevu dojde.
Lyžování na pláži
Turisté na pláži se většinou diví, že už jim nikdo nechce půjčovat lodě ani surfy, když tak krásně svítí sluníčko a moře je klidné jako rybník. Pak jsou rádi, protože pláž během okamžiku připomíná písečnou bouři někde v poušti a vlny jsou nebezpečné. Bývá to několikrát za letní sezónu, ale už jsem to zažila i v březnu - dodnes si pamatuji, že to bylo v den, kdy měl mít v San Sebastiánu koncert Bob Dylan pod širým nebem a kvůli galerně musel být nakonec zrušen.
Pláže v Biskajském zálivu nabízejí i neobvyklé aktivity. Jednou za pár let tady nasněží v nadmořské výšce nula a místní obyvatelé mají svátek. Doprava se pochopitelně zastaví, zimní pneumatiky tady totiž skoro nikdo nemá, děti nejdou do školy a místní skupinka lyžařů vyrazí s běžkami na pláž. Viděla jsem to dvakrát a je to opravdu zážitek. Jejich styl sice není nic moc, ale zase - kdo může říct, že lyžoval přímo na pláži?
Za sněhem sem ale turisté opravdu nejezdí. Nestálé počasí jim tady vynahradí kultura, gastronomie a také blízkost Francie. Atlantskému pobřeží kraluje majestátní a aristokratický Biarritz. Z malé velrybářské vesničky se stalo světoznámé letovisko díky Napoleonovi III. a jeho manželce Evženii, která se do Biarritzu zamilovala a nechala si tam postavit letní sídlo. Později se z něho stal luxusní Hotel du Palais.
Od poloviny 19. století se tam začala sjíždět evropská šlechta, hlavně ruská a britská. Toto krásné místo zaujalo i spisovatele Victora Huga, který v Biarritzu nacházel inspiraci a jeho příkladu následovali další - Čechov, Nabokov a později i Hemingway. Ten se v Biarritzu zastavoval na cestách do nedaleké španělské Pamplony, kde si oblíbil místní slavnosti San Fermín a býčí zápasy. Právě s ním je spjatá i další tvář Biarritzu - evropská kolébka surfu. Když se zde v roce 1956 natáčel stejnojmenný film podle knihy Fiesta, filmařům z Kalifornie se zdálo, že jsou tam ideální podmínky pro surf, sport v Evropě do té doby neznámý. Nechali si proto poslat z domova svá prkna a vyrazili do vln.
Místní je nejdříve se zájmem pozorovali, ale brzy je začali i napodobovat a tento sport se pak rychle rozšířil i do Španělska. Dnes jsou v Biarritzu nejlepší školy surfu, pořádají se tady mezinárodní závody a je to ideální místo pro ty, kteří chtějí s tímto krásným a dobrodružným sportem začít.
I milovníci módy si v Biarritzu přijdou na své - mohou obdivovat bývalou krejčovskou dílnu Coco Chanelové. Otevřela ji v roce 1915 a její kreace měly mezi aristokratickými návštěvníky letoviska velký úspěch. Dnes je na jejím místě krásné knihkupectví s kouzelnou atmosférou, kde si můžete koupit knížku, ale také jen posedět a číst. A u některých knih nabízí recenze, které rukou psala jeho majitelka.
Za vidění také určitě stojí mořské muzeum a akvárium s největší nádrží ve Francii, dále most, který postavil slavný Gustave Eiffel či architektonicky zajímavá Vila Beltza s tajuplnou historií. Ale myslím, že to, co je na Biarritzu nejkrásnější, je nezkrotný Atlantik. Pokaždé jiný, pokaždé kouzelný a inspirující. A na tom nic nezmění ani koronavirus.
