Kam jet
Nemusíte být ve vašich plánech zas až tak skromní. I když dosud máte jen zkušenosti s cestovní kanceláří, nemusíte zůstat nadosmrti odsouzeni k lelkování na pláži s delegátem. Průměrně inteligentní člověk, který projeví trochu zvídavosti a respektu, si dokáže sám naplánovat cestu a postarat se na ní sám o sebe.
Tou největší překážkou ve vydání se na cestu s báglem na zádech a bez zajištěných hotelů bývá právě počáteční nedostatek sebedůvěry. Ale se správnou předcestovní přípravou, která kromě expedic na Severní pól nebývá nijak složitá, to zvládnete. Takže nebojte se vyrazit do neznáma!
Na druhou stranu mějte na paměti, že sebeexotičtějí destinace vám z dovolené dobrodružnou výpravu neudělá. Pokud se budete válet v Mexiku jen na pláži, nasbíráte zřejmě míň zajímavých zážitků než vaši kamarádi, kteří se vydali jen tak s batohem do slovenských hor. Jde tedy o to, jak vaše cestování pojmete, a ne kam se přitom podíváte.
Co vás nečeká
"Vyrazit na cestu" v cestovatelském slova smyslu znamená zapomenout na all inclusive hotely, na delegáty čekající na letišti, kufry na kolečkách, na jistotu, že vás druhý den podle plánu zavezou autobusem opravdu tam, kam bylo slíbeno. Tím, co naopak získáte, je svoboda pramenící z pocitu, že jste svým vlastním pánem, že se nic nestane, když vás okolnosti zavanou někam úplně jinam oproti původnímu plánu a že se můžete libovolně dlouho zdržet tam, kde se vám právě líbí.
Tím, že pojedete prostředky místní hromadné dopravy nebo stopem, se odchýlíte od běžných turistických tras a spatříte věci, které by vám jako účastníkům zájezdu zůstaly ukryty. Potkáte místní lidi, ochutnáte místní stravu, která je tak odlišná od pokrmů servírovaných v turistických hotelech.
Ano, budete si muset dávat větší pozor, abyste se neztratili, abyste našli správný autobus, aby vám vyšly peníze a aby vás neokradli. Ať už tohle všechno zvládnete bez chybičky nebo s občasným škobrtnutím, vrátíte se domů jako bohatý člověk – bohatý na zkušenost, na zážitky a na sebevědomí. Protože jste se o sebe dokázali sami postarat.
Někdo tohle všechno zvládne i v těch nejdivočejších částech Papuy, jiný si na vlastní pěst objede jen civilizovaný ostrov Bali s rozvinutou turistickou infrastrukturou. Na tom nezáleží. Nejde o to dobýt svět. Jde o to objevit, co mám sám v sobě, a co leží za hranicemi mého každodenního světa.
Předcestovní příprava
Cestování ale není zas taková hračka. Jsou tisíce případů těch, kteří s kuráží vyrazili na cesty, s ignorantským přesvědčením, že se jim nemůže nic stát a v každé situaci si poradí. Omyl. Vždy je potřeba dobře zvážit svoje možnosti (rozhodně ne jen ty finanční) a podle toho vybrat vhodnou zemi, způsob cestování, délku pobytu, svoje spolucestující atd.
Informovanost je zde synonymem úspěchu. Zní to možná banálně, ale při výběru destinace je v první řadě potřeba podívat se na mapu. Budete pak možná překvapeni, jak je země, kam se chystáte, rozlehlá, a donutí vás to vaše nerozumně velkorysé plány přizpůsobit realitě. Pamatuji se, jak jsme si naplánovali objetí celé Indonésie, a pak jsme zjistili, že jenom Borneo je pětkrát větší než Česká republika. A přitom se to zpočátku na mapě zdál jen takový malý ostrov… Podívejte se proto do online průvodce.
Další věcí, kterou je nutné začít řešit dostatečně dopředu před odjezdem, jsou zdravotní rizika a s nimi spojené očkování. Vakcína proti tetanu a žloutence dnes již patří k základní cestovatelské výbavě. V jednotlivých oblastech se vyskytují různá onemocnění, proti nimž je třeba se chránit. Podívejte se do sekce Zdraví a očkování. Najdete tam také odkaz na seznam středisek očkování a cestovní medicíny, která byste určitě měli před cestou navštívit ke konzultaci.
Nezapomeňte na vhodné cestovní pojištění a na cestovní lékárničku. S jejím složením vám opět poradí lékař v závislosti na zemi, do níž máte namířeno. U cestovního pojištění je dobré nejenom spoléhat na sliby samotné pojišťovny, ale zejména vyptat se ve svém okolí, jaké s ním mají zkušenosti lidé, kteří už se na ně museli někdy spolehnout.
Čtěte také: |
Po zemích Evropské unie dnes můžeme cestovat jen s občanským průkazem, bohužel do jiných zemí budete potřebovat víza, finanční hotovost a další náležitosti. Je dobré si vstupní podmínky zjistit před odjezdem, abyste pak neskončili zklamaní na hranicích. Znám člověka, který se fakt, že do Indonésie potřebuje víza, dozvěděl v den odletu na dovolenou. Podařilo se mu je na poslední chvíli s pomocí tučného úplatku, ale vy nebuďte ignoranti a na takové řešení nespoléhejte. Navíc mnohé země nemají velvyslanectví v Čechách, musíte se obracet do zahraničí a tím se celý proces získání víz prodlužuje. Kontakty jednotlivých ambasád najdete na stránkách Ministerstva zahraničí ČR nebo (často aktuálnější) na těchto stránkách.
Dobrou radou je také pořídit si fotokopie vašich osobních dokumentů, stránky s vízem, cestovního pojištění apod. Mohou se vám hoditnejen při registraci u vstupu do národních parků, a v situacích, kdy nechcete dát svůj pas z ruky (což byste neměli udělat skoro nikdy), ale především při ztrátě dokumentů. Pamatujte, že nový pas vám bude vydán pouze zpět v ČR, takže jeho ztrátou váš pobyt v zahraničí končí.
Přečtěte si něco o zemi, do níž se chystáte. Ať už cestopisy autorů, kteří tam již byli, anebo historii země. Pomůže vám pak na místě mnohé pochopit. Také nebuďte líní a naučte se alespoň pár místních slovíček. Úsměv a i špatně vyslovený pozdrav v místním jazyce dveře otvírá a vy nevíte, kdy se vám to bude hodit. Pokud chcete potkat místní lidi, setkat se s nimi uvnitř jejich domů, nahlédnout do jejich kuchyní a poznat zblízka jejich život, samotná angličtina vám k tomu nepomůže.
Když se budete balit, neberte si toho příliš. Oblečení lze obvykle kdekoli koupit, a tak to, co opravdu potřebujete, jsou dobré trekové boty/sandály, příp. stan, spacák a další outdoorové vybavení, které není na mnoha místech světa k sehnání. Nechte doma zbytečné serepetičky, ať se nestrháte a ať vám raději zbyde dostatek místa na věci, které si budete chtít přivézt na památku.
Když vás nechtějí pustit
Mnohdy se stane, že váš první záměr podniknout pořádnou cestu narazí na odpor vaší rodiny. Na hádky a vzpurná gesta se vykašlete. Raději své okolí zbavte zbytečných obav a předsudků, které v naší společnosti dodnes panují. Češi jako by považovali za nebezpečné vyrazit kamkoli dál než do Chorvatska.
Pamatuji si, s jakým zděšením mí rodiče vyslechli před několika lety můj záměr jet do rumunských hor. Mě naopak šokovalo, s jakým tmářstvím a xenofobií se setkávám ve vlastní rodině.
Další důležité odkazy |
Pokud vám právě strach vašich blízkých stojí v cestě, musíte jim v prvé řadě v klidu a trpělivě vysvětlit, kam chcete jet, ukázat fotografie a dát informace o dané zemi. Když moje rodina viděla, že v Indonésii jezdí klimatizované autobusy, že tam mají televizi, shopping mally a kliniky stejně jako u nás, přešly zbytečné obavy a dostalo se mi podpory.
A když se z cesty za hranice všedních českých dnů v pořádku vrátíte, přivezete s sebou pár suvenýrů, fotky a zážitky, o které se rádi podělíte, vězte, že příště se již s nesouhlasem vaší rodiny nesetkáte.
Strach z neznámého je lidem přirozený. Navíc se zdá být orientovaný východním směrem: moji holandskou kamarádku před cestou do Prahy v cestovní kanceláři prodávající lístky na vlak varovali, že nemá vycházet na ulici po setmění, neboť se česká metropole hemží zloději a vrahy. Můj odjezd do Rumunska provázely komentáře o zlodějství a rasovém původu Rumunů a když jsem svým vysokoškolsky vzdělaným rumunským kamarádům sdělila záměr jen do Bulharska, upřímně se zděsili: "Bulharsko je nebezpečné, samí zloději a vrahové!"
Šťastnou cestu
Nejezděte, pokud nejste přesvědčeni, že vás to opravdu láká. Je hloupost vyrazit jen proto, že jede váš partner/ka a vy ho/ji nechce pustit samotného. To pak na cestě zažijete jenom otravu a každý další den budete víc pociťovat, že jste někde, kde jste neměli být.
Pokud vás ale nějaká země přitahuje, vytěžte tyto stránky jako zdroj informací, kontaktujte gurua dané země (najdete ho u jednotlivých zemí v online průvodci), ať vám řekne ještě víc, a vyražte.
Bohdana Rambousková, HedvabnaStezka.cz
