ODPOVĚĎ (8.12.2008 17:42) Máte pravdu v tom, že lze vysledovat v souvislosti s LS poměrně mnoho emocí, snad i ideologie a tlaku, což lze ovšem vnímat nejen jako součást diskuze, ale rovněž již zmiňovanou skutečnost, že státy spojily již značné úsilí se základní reformou EU a obávají se zřejmě dalšího maratónu nesnadných jednání, pokud by nevyšlo její přijetí. K druhé části dotazu, na legislativním procesu se nadále budou i po přijetí LS podílet i státy (přestože většinou budou rozhodavat kvalifikovanou většinou). Nejdná se tedy pouze o přání Bruselu, ale máte pravdu v tom, že v určitých případech může být názor ČR přehlasován.

ODPOVĚĎ (8.12.2008 17:55) Jedná se o velmi komplexní otázku. Mimochodem slovo zjednodušení bych v žádném případě nepoužil, ale spíše pokus o větší koherenci (zejména ve vnějších aktivitách) a přehlednost, někdy se jako téměř zprofanovaný termín používá slovo efektivita. Každopádně LS není ústavní smlouvou (to nebyla ani předchozí "ˇustava") a neoděluje jasně zákonodárnou, výkonnou a soudní moc. Co se týče kompetencí parlamentu, dochází k jeho mírnému posílení vzhledem k tomu, že nyní bude procedura spolurozhodvání, kdy se rovným dílem podílí na přijetí legilastivy společně s Radou EU (tedy státy), pravidlem, podobně vzrostou jeho pravomoce ohledně přijímání rozpočtu EU, jeho podoba bude podle LS 750 poslanců (+předseda parlamentu - tedy 751 - ústupek Itálii, která na poslední chvíli vyžadovala ještě jedno křeslo)a volen nadále na 5 let. Za "vládu" EU lze vzdáleně považovat Komisi (ne ve všech oblastech, zejména ne v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky), ta je odpovědná Evropskému parlamentu. Bude nově existovat funkce předsedy ("prezidenta") Evropské rady, zvolená osobnost do této pozice bude organizovat zasedání Evropské rady (setkání nejvyšších představitelů), předsedat jim a zastupovat rovněž EU navenek. Zahraniční politika EU již exsituje, dle ES by mělo zejména docházet k posílení soudržnosti jednotlivých aktivit EU navenek (to i pomocí fce Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude zároveň místopředsedou Komise). O nadřazenosti práva nemusí nakonec rozhodovat konstatování v LS, ale jedná se o přijímanou praxi od 60. let. Nepředpokládá se vznik žádného nového speciálního "ústavního soudu EU".

ODPOVĚĎ (8.12.2008 17:56) Jedná se o konstatování, které státy považují za důležité, aby nedocházelo v této oblasti k pokusům o "vměšování do vnitřních záležitostí".

ODPOVĚĎ (8.12.2008 18:01) Samozřejmě platí, že tento proces s sebou přináší administrativní zátěž a je rovněž známo, že admnistrativa má bezpochyby často schopnost hájit svoji existenci (jak nazýváte "bujet"). Toto platí i pro "evropskou" rovinu vládnutí, snad jistou útěchou může být, že admnistrativa dnes tvoří zhruba 6% výdajů rozpočtu EU a ve srovnání s objemem činnosti, který plní si nevede špatně. Samozřejmě se jedná o věc názoru a nemusíte souhlasit s tím, že právě veškeré aktivity jsou nezbytné a zda systém není zbytnělý. Osttaně podobně jako mnohé státy i Eu se snaží tzv. "bojovat" s byrokratickou zátěží.

ODPOVĚĎ (8.12.2008 18:09) Dobrý den, jsem si vědom toho, že nedpovídám podle Vašeho zadání, ale srovnávat LS a ústavu USA není možné, neboť LS je stále smlouvou řešící vztahy organizace, která se skládá z nezávislých států. LS se ovšem rovněž soustředí dále něž předchozí smlouvy na práva občana (Listina základních práv a svobod). Nadále platí, že zatímco USA je federativním státem, EU je mezinárodní organizací svého druhu (sice se společnou měnou - ne ovšem pro všechny členské státy, ale nikoliv jednotnou vnější politikou...). Fungování EU pod LS tedy i nadále bude charakteristické tím, že členské státy si uchovají své základní fce, zejména v oblasti vnější politika a bezpečnosti.

ODPOVĚĎ (8.12.2008 18:10) Děkuji za otázku, bohužel nejsem schopen na ní odpovědět.

ODPOVĚĎ (8.12.2008 18:17) Jedna věc je určitá inspirace, druhá historická a věcná podmíněnost vzniku ústavního systému USA. Proto je asi zřejmě velmi obtížné vycházet při úvahách o případné federalizaci Evropy z modelu druhé strany Atlantiku. Souhlasím ale s tím, že stručnost a jasnost by tím inspirativním prvkem (tedy pokud Evropa někdy k takovým úvahám dospěje). K druhé části otázky, predikce budoucnosti při dnešní dynamice mezináorrních vztahů je obtížná, po federaci v Evropě "snila" určitá část elit v podstatě již konce 18. století, ale předpokládám, že (a sám to naznačujete) nejedná se o aktuální otázku a skutečná jednota Evropy, či federalizace, nadále bude zůstávat cílem určité skupiny, vizí k jejímuž naplnění se ovšem nelze přibližovat bez vůle evropských občanů (evropského "lidu").

ODPOVĚĎ (8.12.2008 18:39) Dobrý den, pokusím se alespoň stručně odpovědět na změny v LS a důvody jejího vzniku, LS měla zvýšit transparentnost a efektivitu činnosti EU, k tomu má přispět mimo jné získání právní subjektivity, poměrně jasné rozdělení pravomocí EU, jasnější formulace principu subsidiarity a nově je definován princip proporcionality (zjednodušeně co EU může činit a co by mělo být konáno na úrovni státu nebo nižší), významným způsobem jsou zapojeny národní parlamenty (mohou posoudit návrh, zda není v rozporu s principem subsidiarity – pokud více než 1/3 pak by měla přihlédnout k jejich stanovisku – „žlutá karta“ a pak může napadnout u ESD). Expanze pravomocí EU je pak v zásadě možná pouze změnou smluv, jenom ve výjimečných případech rovněž jednomyslným souhlasem všech států (toto ovšem je často kritizováno jako expanze pravomocí bez souhlasu parlamentů členských států EU). K nejsledovanějším patřila samozřejmě institucionální reforma, možná ještě přesněji ty její charakteristiky, které byly přímo spojeny s rozdělením moci. Východisko pro reformu představovala vlastně pouze shoda, že výsledná reforma má být podkladem pro efektivní a transparentní fungování celého institucionálního systému na straně jedné při zachování institucionální rovnováhy na straně druhé. A zároveň bylo jasně, že vytváření nových institucí bude omezeno na minimum. Proto institucionální reforma vychází z již existující a ve většině přináší pouze zpřehlednění a zjednodušení. Nyní pouze heslovitě: Jedná se o rozšíření oblastí pro hlasování kvalifikovanou většinou. V nejcitlivějších oblastech (daně, rozpočet, zahraniční politika) zůstává jednomyslné rozhodování, nebo je alespoň možné použít mechanizmus tzv. „záchranné brzdy“, který umožní zemi zablokovat rozhodnutí, zavádí stálé předsednictví v Evropské radě, modifikuje předsednictví v Radě ministrů, a vytváří post Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, reforma mechanismu při hlasování kvalifikovanou menšinou – existence dvojí většiny (musí souhlasit 55% členských států a 65% obyvatel EU. Blokační menšina je 35% obyvatel minimálně ve čtyřech státech.). Komise - do roku 2014 bude mít každá členská země vlastního komisaře. Poté bude Komise redukována na počet Komisařů zastupujících 2/3 členských států (budou vybíráni tak aby v jednotlivých funkčních obdobích bylo zastoupení spravedlivé). Komise musí pracovat v součinnosti i se státy, které nemají svého Komisaře. Široká možnost pro posílenou spolupráci. V případě teroristického útoku je možné uplatnit klauzuli solidarity. Otevírá se možnost užší spolupráce v obraně – strukturovaná spolupráce. K Vaší poslední otázce, Irsko již opakovalo referedum v případě Lisabonské smlouvy a bylo to zplatné považováno.

ODPOVĚĎ (8.12.2008 18:48) Dobrý den, v předchozí odpovědi jsem se soutředil na některé změny oproti stávajícímu stavu. Nyní k ČR. Tato otázka ovšem musí být viděna v kontextu celé Evropy, ČR může získat v případě větší soudržnosti celé Evropy, kdy je nutné na mnohé problémy reagovat společně, obzvláště, kdy na mezinárodní scéně vyrůstají další důležití hráči (zejména Čína a Indie, posiluje opět pozice Ruska). Samozřejmě pozice středního státu vůči státům velkým bude vždy omezena a ani EU nelze považovat za organizaci, kde bude postavení a velikost států scela potlačena. LS dokonce posiluje v rozhodovacím procesu pozici velkých států, o to ale vlastně zcela nejde, daleko důležitější je skutečnost, že každý členský stát má možnost svůj zájem i podle LS hájit a to navíc ve struktuře, která bude lépe připravena na další rozšiřování a udržení konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům. Závisí pak pouze na schopnosti získávat spojence pro své postoje.