V českém pojetí vysokého
V českém pojetí vysokého školství mi schází promítání národohospodářské koncepce. Do roku 1989 zde existovala směrná čísla, která reagovala na potřeby a budoucí rozvoj národního hospodářství. Myslím, že toto byla velmi rozumná myšlenka, protože už v době započetí studia bylo víceméně jasné, kde najdou budoucí absolventi uplatnění. Myslím, že v dnešní době by mělo jako zákazník vystupovat Ministerstvo školství, které bude za vyčíslení těchto potřeb národního hospodářství odpovídat a proplácet programy, které mu odpovídají těm vysokým školám, které nejlépe zabezpečí kvalitní výuku. Vysoké školství placené z veřejných peněz bez školného je samozřejmě nutné, ale měly by z něj být vytěsněny různé bizardní studijní programy zejména humanitního směru (typu Sociální komunikace atp.), které nikdo nepotřebuje. Stejně tak by mohly být zmenšeny továrny na ekonomy či právníky.