„Jde o to, aby finanční úřad mohl postupovat a zohlednit situaci u těch, kteří získávají nelegální příjmy, například z trestné činnosti,“ odůvodnil návrh jeden z autorů Jeroným Tejc.
Podezřelé má určit finanční úřad Příjmy nebude dokládat plošně každý majitel nemovitosti či cenných papírů, ale jen ten, u kterého bude mít finanční úřad podezření, že si na ně nemohl vydělat. „Hodnota nesrovnalosti musí být nejméně milion. Tuto hranici jsme určili, abychom předešli šikaně například tam, kde není jisté, zda si na ně někdo mohl opravdu ušetřit,“ dodal Tejc. Pokud bude mít finanční úřad podezření, bude muset vlastník doložit své příjmy za několik posledních let. Pokud se mu to nepovede, vyměří mu úřad daň 76 procent z nedoložených příjmů.
Hodnota dokládaného majetku není v návrhu určena pevnými částkami, ale násobky minimální mzdy. U cenných papírů je to 625násobek (tedy asi pět milionů korun), u nemovitostí 2500násobek (zhruba 20 milionů). „Použili jsme nikoliv pevné částky, ale násobek minimální mzdy, aby částka byla aktualizovatelná a nemusel se měnit zákon podle inflace,“ dodal Tejc. Doplnil, že sociální demokraté jsou ochotni v průběhu schvalování návrhu částky snížit. Domnívá se ale, že s vyššími sazbami spíše uspějí u vládní koalice ODS, TOP 09 a VV.
S doložením původu majetku mívají někdy potíže i politici. Pochybnosti jsou podle médií třeba o tom, zda si mohl moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD) našetřit na stavbu penzionu, který buduje v Ludvíkově na Bruntálsku.
