Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Čtvrtstoletí Lomografie. Příběh podřadných sovětských foťáků, které dobyly svět, začal v Praze

Kultura

  6:00
V roce 1992 založila parta nadšenců Lomographic Society International. Skupina studentů, která se rozhodla pořizovat jednoduché snímky na filmové negativy a při focení se prostě jen bavit tehdy nejspíš netušila, že se z hnutí „lomografů“ stane celosvětový fenomén s kamennými základnami v metropolích jako New York nebo Hong Kong.

Neznámější z nových fotoaparátů typu LOMO. foto: Wikipedia

Začalo to jako běžný turistický výlet do Prahy. Skupina vídeňských studentů se rozhodla navštívit českou metropoli, která ze čerstvě začala otevírat západnímu světu po pádu železné opony. Mezi mladými turisty byli tehdy také  Sally Bibawyová a Matthias Fiegl. Okouzlení postkomunistickou atmosférou si v jednom zapadlém pražském obchodě s fotoaparáty pořídili na východě neblaze proslulý přístroj od společnosti Leningradskoje Optiko-Mechaničeskoje Objediněnije (LOMO). Když nafocené negativy doma ve Vídni vyvolali, nadchla je zdeformovaná barevnost a nerovnoměrné osvícení jednotlivých políček filmu. Tak se zrodilo jedno z nejoriginálnějších a největších fotografických hnutí současnosti.

Snímek pořízený na fotoaparát typu LOMO.
Snímek pořízený na fotoaparát typu LOMO.

Fotoaparáty LOMO byly typickým příkladem sovětské masové produkce. Přistroje byly konstrukčně extrémně jednoduché a vyrobené z umělé hmoty. Dnešním pohledem vypadají snímky jako předělané instagramovým filtrem, opak je ale pravdou. Konstrukční jednoduchost sice zajišťovala nízkou cenu přístroje, byla ale také příčinou jeho neprosté nespolehlivosti a nevyzpytatelnosti. Finální výraz snímku tak není způsobený úmyslným autorovým zásahem, ale výhradně libovůlí fotoaparátu.

Když se Sally Bibawyová a Matthias Fiegl vrátili do Vídně, jejich fotografie vzbudily nadšení mezi jejich přáteli. Každý chtěl mít svoje vlastní LOMO. Studenti začali jezdit do Ruska, kde se ve fabrice v dnešním Petrohradě přístroje LOMO ještě vyráběly, a začali je dovážet pro stále větší okruh příznivců.

V roce 1992 byla založena Lomographic Society International. Společnosti se dokonce podařilo získat od vídeňské radnice nevyužívaný objekt, kde vznikla první základna lomografů.

Ideální doba pro fotografickou revoluci

Fotografické prostředí 90. let bylo ještě hodně zkostnatělé. Fotoaparáty v rukou masové veřejnosti sloužily především k pořizování aranžovaných snímků z rodinných oslav a dovolených. Proti této veřejnosti stála už jen vrstva profesionálů. „Byla to doba, kdy průměrný člověk nafotil asi tak jeden a půl filmu za rok. Nějaké snímky na narozeninové party a zbytek dofotil o Vánocích,“ vzpomíná Bibawyová na začátky hnutí pro Business insider. „My jsme tvrdili přesný opak a říkali jsme lidem: Vezměte si foťák kamkoliv vyrážíte, strčte si ho do kapsy a foťte, kdekoliv se objevíte,“ vysvětluje v čem byla Lomografická společnost přelomová.

Pro tehdejší laické fotografy byl podobný přístup úplně novou zkušeností. Hnutí přineslo do fotografie nevídanou míru svobody, která rezonovala ve světě, který se ještě oklepával ze studené války. „Fotografuj cokoliv chceš a nestarej se o pravidla, je na tobě, jestli se ti výsledné snímky budou líbit,“ popisuje Fiegel další ze základních principů lomografování. „Jsi to ty, kdo určuje, co je dobrý snímek, nikdo jiný,“ shrnuje. 

Právě pro tento princip se fotoaparát LOMO perfektně hodil. Byl lehký a skladný a nebyl tedy problém, vzít si ho kamkoliv s sebou. Jeho konstrukce zároveň neumožňovala fotografovi zabývat se příliš detailně nastavením přístroje. Naprostá rezignace na precizní, ostrý a vyvážený snímek nabídla fotografům úplně novou formu vyjádření. Jestli se snímek podařil bylo více méně dílem náhody a úhlu pohledu.

Analogová fotografie, která přežila svou smrt

S masivním nástupem digitálních technologií se předpokládalo, že klasická analogová fotografie na přelomu tisíciletí postupně zanikne pod náporem digitálních přístrojů. „Nenapadá mě jediný důvod, proč jsme stále tady... společnost má 25 let, což je opravdu hodně na dnešní strukturu trhu plnou mladých firem... Myslím, že nás vždycky poháněla láska, ale také boj o přežití,“ říká Bibawyová. „Pohybujeme se v umírajícím segmentu v podstatě polovinu naší existence, ne-li déle,“ dodává.

Faktem ale je, že se lomografii daří. Ve Francii, Hong Kongu, Japonsku, Velké Británii a Spojených státech, má Lomographic Society International své samostatné galerie. V dalších osmi zemích (včetně České republiky) je zastoupena takzvanými ambasádami, což jsou specializované obchody, kde probíhají také nejrůznější prezentace a workshopy, přístroje se prodávají ve víc jak padesáti zemích napříč kontinenty.

Originální Petrohradská továrna, která přístroje vyráběl, nefunguje už od roku 1996. Výroba přístrojů se ale udržela mezi nadšenci a dnes je možné vybrat si fotoaparát typu LOMO z téměř dvaceti různých nových modelů.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!