CHICAGO (od zvláštního zpravodaje LN v USA) Amerika si v letošních volbách může připomínat slogan z kampaně Billa Clintona z roku 1992: „Jde o ekonomiku, hlupáku.“ Podle průzkumů totiž většina Američanů věří, že země už je v recesi. A i když to sice není ještě pravda, jak podotýkají ekonomové, kandidáti se museli na ekonomické problémy chtě nechtě soustředit. To se týká třeba republikána John McCaina, který si před „superúterým“ věřil natolik, že se - trochu nešťastně - přiznal: „Ekonomika není něco, čemu bych rozuměl tak dobře, jak bych měl.“ Méně pracovních míst...
A co na to skuteční experti? „Zřejmě jsme na konci jednoho ekonomického cyklu. Ale pokud přijde recese, bude krátká,“ říká profesor Louis Cain z katedry ekonomie Loyolovy univerzity v Chicagu. „Nemyslím si, že by některý z kandidátů měl sám o sobě schopnosti s tím něco udělat. To chce ekonoma. Ale každopádně bude záležet na tom, koho vezmou do vlády.“
Neznamená to, že by ekonomická témata v kampani vytlačila ostatní, jako je Irák, zdravotnictví či imigrace. Kandidáti ale cítí, že něco musejí nabídnout. A voliči začínají být skutečně nervóznější, protože mnoho z nich pocítilo třeba problémy na realitním trhu, kdy cena jejich nemovitostí poklesla a špatně se prodávají. Nikoho také nepotěšila čísla týkající se zaměstnanosti za leden. Ukázalo se totiž, že se poprvé od srpna 2003 snížil počet pracovních míst, a to o 17 tisíc.
Kandidáti se předhánějí ve snadno vysvětlitelných nápadech a receptech. Například u McCaina jde o obvyklý republikánský recept snižování daní a snižování výdajů. Demokratický kandidát Barack Obama chce také snižovat daně, ale nikoli „bohatým“ jako republikáni, ale střední třídě. Chce se zároveň soustředit na rozvoj technologií a s jejich pomocí vytvářet pracovní místa. Případné zvyšování výdajů chce vzít z peněz, které jsou vyčleněny na Irák, protože pokud bude zvolen, má v plánu americké vojáky co nejdřív stáhnout.
I Hillary Clintonová chce především „obnovit“ střední třídu, a to taktéž snižováním daní. Součástí jejího programu je zlepšení zdravotní péče, zvýšení dostupnosti vysokých škol atd., což podle ní má vést k posílení střední třídy - a potažmo celé ekonomiky. „ P r o b l é -mem je, že oni reagují na něco, co sami vyvolávají,“ dodává Cain, který je obecně skeptický k tomu, že představované plány mohou přinést nějakou změnu. Vytýká jim třeba to, že se všichni kandidáti ostře vymezují proti současnému prezidentovi Georgi W. Bushovi, což jim do jisté míry svazuje ruce. „Když se podíváte na stránky daňového úřadu, tak zjistíte, že přes 90 procent daní platí lidé z příjmových skupin, které jsou v horní polovině. A my se pořád bavíme o snižování daní lidem ve spodní polovině. To je politicky pochopitelné, ale už nikoli ekonomicky.“
Pravdou ale je, že republikánští kandidáti jsou podle mnoha expertů ještě méně nápaditější v kampani než demokraté. „To, co je v současnosti depresivní na Republikánské straně, je, že si nepřipouští problémy, které trápí většinu střední třídy,“ řekl minulý týden listu The Financial Times David Frum, který psal projevy pro George W. Bushe.
Ekonomika měla i v minulosti samozřejmě dopad na to, kdo se dostal do Kongresu či Bílého domu. Problém je v tom, že se nedá vysledovat jasná závislost mezi výsledkem voleb a ekonomickou situací. I když obecně panuje přesvědčení, že pokud se ekonomice nedaří, větší šanci na zvolení mají demokraté. Nicméně samozřejmě se dá najít řada příkladů, kdy tomu tak není. Třeba vítězství Ronalda Reagana či koneckonců i vítězství Billa Clintona, který svou kampaň hodně stavěl na řešení ekonomických problémů. V době, kdy probíhaly volby, už ale recese odezněla. A navíc byl znovuzvolen v roce 1996, kdy se ekonomice vedlo velice dobře.
...a stále více dluhů Nyní se hovoří hodně o problémech trhu s hypotékami a nemovitostmi obecně, ale odborníci upozorňují na další tikající bomby. Těmi je zejména zadluženost mladých, nejenom kvůli spotřebitelským půjčkám, ale třeba i půjčkám na studium. „Pro mnoho dvacátníků se kreditní karta stala nutným zlem,“ řekla časopisu U. S. News & World Report Tamara Drautová, autorka knihy o zadlužování. „45 procent mladých lidí z nižší a nižší střední příjmové skupiny vlastnících kreditní karty uvádí, že je používá na placení základních životních nákladů, protože nemají dost peněz na účtech v bankách.“
S tím do jisté míry souhlasí i Cain: „Nemyslím si, že na změnu situace by stačilo udělat jednu věc. Ale kdybych měl magickou hůlku, tak bych zařídil, aby byla celá populace mnohem více ekonomicky vzdělaná, než je. A to se týká třeba kreditních karet.“
