Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Petr Pavel, kteří mají dle agentur aktuálně nejvyšší šance usednout ve funkci prezidenta republiky, představují odlišné modely.
„Vidíme u nich střet tří odlišných koncepcí v náhledu na politiku. Máme tu jednoho zkušeného a protřelého politika, který by měl tendenci ovlivňovat vládu v ekonomické a sociální oblasti,“ řekl Jan Herzmann na adresu expremiéra Babiše (ANO).
Dle experta na nálady veřejnosti a volební chování by další dva kandidáti zastávali nejvyšší úřad jinak. „Dále tu máme člověka, který získal výrazné vojenské a diplomatické zkušenosti, jenž by se pravděpodobně soustředil na působení v mezinárodním prostoru. V tom by s vládou Petra Fialy zřejmě velmi souzněl. V dalších oblastech by vládní politiku ovlivňoval spíše méně,“ odhaduje Herzmann přístup Petra Pavla.
„Přímá volba prezidenta je neštěstí.“ Exprezident Václav Klaus popisuje, jak vypadal její zrod |
Nejméně politických zkušeností má ekonomka Nerudová. „Její ambicí je reprezentovat občanskou společnost podobně jako slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Není v tuto chvíli ale jasné, zda by měla sílu a schopnosti postavit se politickým matadorům, kteří v Česku určovali politiku posledních řekněme deset let,“ domnívá se Herzmann.
Megatendry i síla pětikoalice
Za rozhodující vzhledem k výsledku voleb označuje volební účast a také to, jak kandidáti „zazáří“ v klíčových televizních debatách. Příští prezident bude muset vybrat například polovinu ústavních soudců. Do domácí politiky mimo volby ale bezpochyby promluví i několik megatendrů ohledně armády i Dukovan.
Pro politický provoz v příštím roce bude důležitá soudržná vládní pětikoalice. Může ji rozkývat stále nevyjasněná vláda v Praze, kde dál vládne pirátský primátor Zdeněk Hřib, protože koalice Spolu nedokázala sehnat v novém zastupitelstvu většinovou podporu pro Bohuslava Svobodu z ODS. Prvním testem kabinetu však může být otázka nastavení daňového systému.
„Vznikají první trhlinky. Každého napadne odlišný názor KDU-ČSL a ODS v otázce daňové reformy. Rozdílů v pohledech na fiskální a sociální politiku je tam více,“ uvedl Herzmann. Zatímco lidovecký předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka opakovaně volá po zvýšení daní u lidí s vysokými příjmy, premiér Petr Fiala naposledy v pátek v rozhovoru pro web iDNES.cz takové nápady odrážel.
Uchazeči o dostavbu Dukovan předložili úvodní nabídky. ČEZ musí pročíst desetitisíce stran dokumentů |
„Bavme se o tom, kde může stát uspořit na výdajích, bavme se o tom, jak ještě lépe zacílit naše opatření, jestli je struktura daní nastavena spravedlivě, u spotřební daně třeba podle škodlivosti a společenské prospěšnosti některých věcí, o tom se bavme, ale nechoďme tou nejsnazší cestou – tak teď zvýšíme daně a bude to vyřešeno. To si myslím, že není správně,“ prohlásil premiér. Domácí politiku bude v příštím roce určovat také doznívající pandemická krize, hrozící evropská hospodářská recese, válka na Ukrajině či působení antisystémových skupin a dezinformační scéna.
Modernizace armády
Očekává se rovněž uzavření několika strategických zakázek spojených s modernizací armády. Nejdále je nákup 210 bojových vozidel pěchoty za 52 miliard korun ze Švédska. Do října by měla mít vláda také jasno, zda nakoupí americké nadzvukové stíhačky F-35.
Do konce roku bude známé i jméno vítěze tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech, o které se ucházejí firmy z Francie, Jižní Koreje a USA. „Očekáváme, že náš tým bude příští rok studovat nabídky všech tří potenciálních dodavatelů, jednat s nimi a do konce září pak obdržíme finální nabídky. Do konce roku je vyhodnotíme. S tímto naším posouzením jednotlivých uchazečů do konce roku 2023 seznámíme vládu a ta následně rozhodne,“ popsal scénář Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.
