Zní to možná překvapivě, ale na trhu luxusu je v Česku dost těsno. Poptávka je totiž mnohem silnější než nabídka. Luxusní zboží není záležitostí pásové výroby a bohatých lidí je stále víc. Finanční krize, které se přelévají světem, nemají na kupní sílu těch nejmovitějších sebemenší vliv a podle posledních údajů je mezi námi bezmála sto miliardářů, milionáře nepočítaje. „Luxusní výrobky český trh dobývat nemusejí. Už ho ovládly,“ uvedl nedávno Gerhard Krispl, který se show „Luxury, please“ objíždí evropské metropole.
Nezanedbatelnou součástí trhu s luxusním zbožím jsou samozřejmě hodinky. Jejich cena může být mnohem vyšší, než zaplatíme za drahý automobil. Tak třeba Porsche Design Indicator jsou k mání za 3,3 milionu korun, přičemž automobil téže značky lze koupit už za polovinu.
Co že je na luxusních hodinkách tak drahé? Nejde ani tak o to, že jejich pouzdro je vyrobeno ze zlata či platiny. Indicator má totiž pouzdro „jen“ z titanu a třeba proslulý model z dílny firmy Audemars Piguet Royal Oak má pouzdro jen z oceli. Vyrábí se už více než třicet let a při své premiéře v roce 1972 byl skoro stejně tak drahý jako populární VW Brouk. „Firma Audemars Piguet uvedla ocel do světa luxusu a do vysoké hodinařiny,“ psal dobový odborný tisk. Tyto nenápadné hodinky, které se staly základem úspěšné řady, se v Praze prodávají za více než čtvrt milionu korun. Nenápadný luxus je určen jen opravdovým znalcům. Jen ti zpozorní, když uvidí na zápěstí svého kolegy podobný kousek.
Prvním poznávacím znamením luxusu je tedy práce, která je do hodinek vložená.
D r u h ý m pak samozřejmě značka a třetím, tím nejnápadnějším, vzhled hodinek. To, že jsou pouzdra z drahých kovů, jen značí, že se vynaloženou práci vyplácí do nich „zabalit“, ostatně zlaté pouzdro se na ceně hodinek podílí jen několika procenty. Luxusní hodinky se spíš snaží přilákat zájemce celkovým designem a pak hlavně počtem „komplikací“.
Komplikacemi hodináři nazývají různé funkce, které mají hodinky jaksi navíc. Jednou z nejsložitějších komplikací je tzv. věčný kalendář. Je téměř neuvěřitelné, že jen pomocí ozubených koleček lze dosáhnout toho, že hodinky mají naprogramovaný ukazatel dne, data, měsíce a roku na stovky let dopředu. Takový model IWC Schaffhausen Da Vinci Chronographe je naprogramován na 500 let dopředu. Není divu, že stojí téměř deset milionů korun.
Synonymem hodinářského luxusu je firma Patek Philippe. Za pozornost stojí její model 5100 pánských hodinek z platiny, kterým firma oslavila vstup do 21. století. Kromě platiny (která, na rozdíl od zlata, výslednou cenu hodinek ovlivňuje už značně, nejenom proto, že je dražší než zlato, ale hlavně kvůli tomu, že se obtížně zpracovává) je jejich podstatným rysem tzv. rezerva nátahu: ukazatel na číselníku udává, jak dlouho ještě bude jejich stroj pracovat. A pak je tu ještě jedna zvláštnost. Protože firma nabízí totožný model z oceli, osazuje platinové pouzdro decentním diamantem, který najdeme mezi spodními držáky řemínku. Řeknete, detail, ale právě o ně mezi lidmi, kteří za hodinky utrácejí sedmiciferné sumy, jde. A aby toho nebylo v již tak dost těsném pouzdru málo, přidala firma do inovovaného modelu tzv. tourbillon. To je zařízení, které eliminuje vliv zemské přitažlivosti na přesnost chodu hodinek, další ze složitých komplikací.
Dalším hitem firmy Patek Philippe jsou Celestial Wristwatch, jakési planetárium na zápěstí. Mimo jiné totiž zobrazují polohu hvězd v průběhu roku na obloze nad Ženevou (na požádání lze mít i pražskou oblohu). Poloha se zobrazuje v elipsovitém výřezu. Přesnost zobrazení zaručuje 25 trilionů výpočtů, které firma musela provést. Komplikované hodinky vyrábí více firem, ale tento model je vskutku ojedinělý.
Názor na to, co je luxus, může být různý. Italská firma Corum Billionaire Tourbillon svůj model osázela na horní straně 104 diamanty v bagetovém výbrusu a dále, včetně spodní strany, 726 diamanty v briliantovém výbrusu. Hmotnost diamantů činí 15,61 karátu. Hodinky útočí na nejnižší pudy miliardářů, což naznačuje i jejich název. Na otázku, zda alespoň jeden z dvaceti vyrobených kusů zůstane ve firemním muzeu, odpověděl majitel firmy Michael Wunderman: „Na to jsou příliš drahé, potřebuji je prodat.“ A také je prodal. Za 300 000 eur za kus. Během pouhých dvou dní po uvedení na trh.
Luxusní hodinky jsou velmi spolehlivou investicí. Vzhledem k tomu, že se vyrábějí v omezeném počtu kusů, nestačí nabídka ani zdaleka pokrýt poptávku. Co si tedy mají počít nešťastníci, na které se nedostalo? Musejí sledovat aukce. Cena na druhotném trhu je ovšem mnohem vyšší, než za jakou je nakoupil jejich první majitel.
O autorovi| přílohu připravil Michal Achremenko redaktor Watch Magazine
