O co šlo? Pavel Landovský jel na venkově, kde bydlí, večer autem do hostince koupit si lahvové pivo. V hostinci se zdržel několik minut, než mu hostinský nákup připravil. Cestou zpět ho na lesní cestě zastavila policejní hlídka, které nadýchal 0,2 promile alkoholu, načež z celé věci udělala show - zavolala posily (proti sedmdesátiletému herci nakonec zasahovalo více než deset policistů) a taky televizi.
Zatímco anonymita kdejakého vraždícího pedofila je pečlivě střežena, člověk, který si jede pro nákup v místě, kde je auto jediný dopravní prostředek, je naháněn v televizi jako dobytek jenom proto, že to je známý herec.
Landovský nadýchal 0,2 promile alkoholu, což je množství, které je v řadě zemí Evropské unie tolerováno.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
V Rakousku, kde Landovský našel politický azyl poté, co ho ze země vyštvaly akce řízené StB -které se té ze sobotní obrazovky TV Nova podobaly jako vejce vejci - může mít řidič 0,4 promile.
Chce snad zdejší establishment vyštvat Landovského, který si nikdy vůči buzerující policii nebral servítky, ze země podruhé? A policejní manévry na osamělé lesní cestě proti jednomu starému muži jinak než jako obludnou buzeraci označit nelze: na přechodech, kde chodce ohrožují bezohlední řidiči, nebo na dálnicích, kde je předepsanou rychlostí jedoucí člověk neustále ohrožován agresivními psychopaty, na policisty nenarazíte. Pochopitelně -číhají večer na populárního herce na místě, kde nikdo nikoho ohrozit nemůže.
Každodenní policejní šikana, která se vyžívala v malichernostech, byla metoda, pomocí níž udržoval komunistický režim občany ve strachu a poslušnosti. Podobně fungovala i spolupráce policie, potažmo StB, se sdělovacími prostředky.
Z jakého důvodu, na základě jakého práva byla zásahu proti Landovskému přítomna televize? Za normalizace spolupráce mezi policií a médii fungovala na základě politické objednávky; jak je tomu dnes? Kdo rozhoduje o povolání televizních kamer k „případu“? Podle jakého klíče se to děje? Upravuje spolupráci masmédií s policií nějaká smlouva s ministerstvem vnitra? Nebo to celé funguje jen na základě osobních kontaktů? Hrají v tom roli peníze? Nebo stejně jako za komunistů je důležitá i politická objednávka: My vás necháme nahlížet do soukromí občanů a na oplátku budete o nás, kteří jsme u moci, točit krotké reportáže? Bezzubost tuzemské nejen veřejnoprávní televize vůči politické moci je přece evidentní.
Nejobludnější na celé věci je ovšem chování přizvaných novinářů, což také není nic nového pod sluncem - „ostřílení“ estébáci mající za sebou letitou praxi se často chovali „civilněji“ než všelijací přizvaní režimní pohůnci.
Jako vnitráčtí kameramani Ačkoli Landovský není politik, na kterého platí přísnější měřítka, televize ho naháněla opravdu jako nějakého brutálního pedofila. Přitom Landovský několikrát důrazně opakoval, že si nepřeje být natáčen. Přesně tak se chovali vnitráčtí kameramani při zátahu fízlů proti nepohodlným lidem. Co jiného jsou reportéři, kteří z policejní vůle a za blahosklonnosti policie nahánějí s kamerou soukromou osobu, která spáchala ten zločin, že měla zřejmě k obědu jedno pivo, aby pak poprávu se vztekajícího Landovského zesměšňovali prostřihy z filmů se vztekajícím se hercem Landovským?
Buďto jde o mladé kreativce, kteří hnus a ponižování doby normalizace nezažili, a to, že si počínají podobně jako estébáci, vychází pouze z toho, že jde o podobné typy lidí. Nebo jde o bývalé svazáky z doby normalizace, kteří byli součástí komunistického systému a veřejná denunciace, která nerespektuje sebemenší soukromí, natož nějakou důstojnost lidí, jim připadá normální.
Denunciační fízlovskou reportáž o Landovském musel přece odsouhlasit i nějaký šéf zpravodajství, který by snad mohl být uvážlivější než nějací kreativní svazáci, kteří si hrají na akční novináře, ačkoli ve skutečnosti stafážují policii a nadbíhají pokleslému vkusu - stejně jak to dělali novináři za normalizace. Dočkáme se snad doby, kdy Landovský bude muset odejít znovu do exilu?
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
