Úterý 21. května 2024, svátek má Monika
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Abchazský předák přežil atentát. Už popáté

Česko

SUCHUMI/PRAHA Abcházie, separatistická proruská kvazirepublika na severozápadním cípu Gruzie, zůstává frontovou linií. A důkazem může být i nejnovější z řady útoků – atentát na abchazského „viceprezidenta“ Alexandra Ankvaba.

Atentátníci zaútočili na jeho dům v obci Lychny v Gudautském okrese v noci na včerejšek. Ankvaba vyvázl – podobně jako při předchozích atentátech.

Útočníci vystřelili na Ankvabův dům z granátometu a trefili se do okna ložnice, kde vysoký představitel separatistické gruzínské enklávy spal. Střepiny jej zranily na ruce a do noze, hospitalizaci ale viceprezident odmítl. Na Ankvabu byl za posledních pět let spáchán už pátý atentát, všechny ale přežil.

Ideolog abchazské nezávislosti, prorusky orientovaný Ankvaba, vystudoval Akademii při Ústředním výboru Komunistické strany SSSR. Počátkem 90. let spolupracoval s ruskou armádou na vyhnání tisíců gruzínských rodin ze země. Nezávislost Abcházie ale dodnes uznaly jen tři státy světa včetně Ruska. De facto je ale Abcházie součástí Ruské federace, která na jejím území vybudovala velkou vojenskou základnu a u hranic s Gruzií umístila raketový systém S-300.

Boje o Abcházii se dále vedou i na poli diplomacie. Gruzínský prezident Michail Saakašvili se během svého nynějšího pobytu v New Yorku přimlouval za obnovení celistvosti gruzínského území – a tedy za potlačení ruského vlivu. Ještě před návštěvou zasedání Valného shromáždění OSN, na které přijel, Saakašvili své názory ventiloval v rozhovoru pro americkou televizi Fox News. Zde uvedl, že nápad na okupaci části Gruzie se zrodil v hlavě ruského premiéra Vladimira Putina. Saakašvili se snaží oživit chřadnoucí podporu Západu. V těchto dnech se schází s desítkami světových politiků a šéfů vlivných organizací, aby s nimi jednal právě o možnosti návratu Jižní Osetie i Abcházie pod kontrolu Tbilisi.

Valné shromáždění OSN přijalo už začátkem září rezoluci, která deklaruje právo gruzínských uprchlíků z obou enkláv vrátit se do svých domovů. Rusko ostře protestovalo, protože v obydlích po Gruzínech, vyhnaných za pomoci ruské armády během separatistických válek, totiž již bydlí Osetové a Abcházci, popřípadě samotní Rusové.

Minulý týden navíc Moskva dala jasně najevo, že jakákoliv snaha Gruzie o obnovení vlády nad celým teritoriem narazí na tvrdý odpor. Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov při návštěvě Spojených států prohlásil, že pokud by Moskva nyní válčila s Gruzií, byla by gruzínská armáda „rozprášena ještě rychleji než v roce 2008“. Kreml uznal nezávislost obou separatistických republiky již před dvěma lety. Abcházie je ale na Moskvě závislá především ekonomicky. Enkláva s pouhými 200 tisíci obyvateli přijde Rusy podle některých odhadů na miliardu dolarů ročně – ani to z ní ale prosperující zemi zatím neudělalo.

O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN