Zaměstnavatelé, kteří mají nadpoloviční podíl osob se zdravotním pojištěním, mají právo čerpat podporu od Úřadu práce. S úřadem však musí uzavřít dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Absurdní na tomto procesu jsou přílohy, kterými musí zaměstnavatelé žádost o dohodu doplnit. Protože všechny údaje, které Úřad práce v těchto přílohách požaduje, již sám vlastní.
Nadbytečná zátěž
„Vítězná absurdita se zprvu nemusí jevit, jako zásah byrokratů proti podnikatelům, avšak přílohy, které musí zaměstnavatelé v důsledku tohoto nařízení dodávat, jsou opravdu jen další nadbytečnou zátěží,“ uvedli organizátoři ankety.
Úřad práce v reakci na výsledky ankety uvedl, že nemá v rámci současných informačních systémů centrální databázi, proto musí vyžadovat od zaměstnavatelů doložení seznamu všech dohod, které s úřadem uzavřeli. Jedná se o dočasné opatření, které má být odstraněno ihned po uplynutí účinnost dohod uzavřených v předchozí databázi AIS. „Pevně věříme, že nové agendové systémy, které v současné době soutěží ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto situaci vyřeší,“ uvedla Kateřina Sadílková, pověřená řízení Úřadu práce ČR.
Zaměstnavatelé musí také přikládat přehled tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním postižených osob. Většina firem, kterých se povinnost týká, má v průměru 60 až 70 procent zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří se podílejí, ať už přímo či nepřímo, na vzniku všech tržeb dané firmy. Firma získává tržby jako celek a nelze je tedy podle zaměstnavatelů členit mezi jednotlivá pracovní místa.
Příspěvky za poslední roky
„V neposlední řadě musí zaměstnavatelé evidovat a přiložit přehled celkové výše příspěvků, které získali od Úřadu práce ČR a to vždy za poslední čtyři roky. Tyto příspěvky však poukazuje firmě sám adresát žádosti, tedy Úřad práce,“ dodali organizátoři.
