Talibové totiž farmáře pěstující v Afghánistánu tradičná mák tvrdě trestali. Za jejich vlády Afghánistán ztratil vedoucí světovou pozici ve vývozu drog do vyspělých zemí Evropy a do USA.
Talibové usilovali o mezinárodní přiznání svého režimu a potírání narkobyznysu jim mělo pomoci získat si přízeň OSN a světového společenství. Také ovšem chtěli mít výrobu heroinu a zisky z jeho prodeje pouze pod svou kontrolou. Kromě toho bylo tvrdě potíráno užívání drog.
Po porážce Talibů se opět v zemi pěstování máku i výroba drog rozmohlo. Afghánská policie a armáda doposud nefungují na celém území státu, koaliční síly NATO včetně speciálních jednotek USA nemají šanci výrobu heroinu ani omezit.
NATO se obává, že pokud by začala násilně likvidovat makové plantáže chudých farmářů a nedala jim za tuto plodinu žádnou adekvátní náhradu, přívrženců Talibů by jen přibývalo. Proto kábulská vláda upustila i od pálení makové úrody a trestání farmářů. Přísné tresty jsou ale praktikovány vůči pašerákům a výrobcům drog.
Několik humanitárních organizací se pokoušelo vymyslet programy, které si kladly za cíl nahradit pěstitelům mák jinou kulturou. Nepodařilo se ale najít nic, co by se příjmy opiu vyrovnalo. Afghánistán se podle posledních zpráv tedy podílí na světové výrobě opia již 97 procenty. Experti OSN specializující se na obchod s drogami ve své zprávě za rok 2007 tvrdí: „Ještě žádná země na světě, kromě Číny v 19. století, nevyrobila tolik drog, kolik současný Afghánistán“.
***
Kábulská vláda raději upustila i od pálení makové úrody a trestání farmářů
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
