Americká centrální banka včera zveřejnila výsledky zátěžového testu devatenácti největších bank. Vyplývá z nich, že šest finančních domů bude potřebovat další peníze, aby současnou hospodářskou krizi přežily.
Podle amerického ministra financí Timothy Geithnera má vláda tři možnosti, jak banky posílit. Může prodat podíly, které v bankách získala výměnou za státní pomoc, a peníze nalít zpět do bank. Finanční domy se mohou pokusit získat peníze na finančním trhu, anebo jim je opět poskytne vláda přímou cestou.
Jenže z balíku, který vláda pro tyto účely vyčlenila, zbývá už jen 110 miliard dolarů. Pokud k této částce přičteme ještě půjčky, které by měly banky státu příští rok vrátit, naroste fond na zhruba 135 miliard dolarů. Jenže ani tak nebude částka stačit. Spousta analytiků totiž tvrdí, že pro krytí ztrát bude vláda místo stamiliard potřebovat spíše biliony dolarů.
Barack Obama tak bude s největší pravděpodobností potřebovat, aby jeho záchranný balíček ze současných 3,6 bilionu dolarů ještě o něco nabobtnal. V Kongresu přitom sílí hlasy, že vláda zachází s penězi daňových poplatníků nezodpovědně a žádné další už k dispozici nedostane.
Jenže údaje o stavu americké ekonomiky jsou zdrcující. Ministerstvo obchodu včera oznámilo, že v prvním letošním čtvrtletí poklesl výkon hospodářství ve srovnání se stejným obdobím před rokem o 6,1 procenta. To je jen o dvě desetinky procentního bodu lepší číslo než v posledním kvartále loňského roku.
Ukazuje se, že americká ekonomika se bude z krize dostávat dlouho. A pod tlakem špatných čísel se i Kongres nakonec uvolí pustit další chlup.
Sotva se však podaří ekonomiku za obrovskou cenu nastartovat, čeká daňové poplatníky další šok. Budou muset vládní půjčky splatit na daních.
