Víme, jakou školu si pro své děti přejí čeští rodiče? V zásadě víme, i když na to téma nejsou k dispozici žádné přesné výzkumy. Měla by to být pravděpodobně škola, kam chodí žáci rádi, ale docela určitě škola, která naučí cizí jazyk, nejlépe angličtinu, tak, aby se žákům stal druhou přirozeností, jinak řečeno - jednou ze základních dovedností. Málokdy k tomu postačí jen běžná jazyková výuka založená na doplňovacích cvičeních a biflování nepravidelných sloves. Důležité je učinit z cizího jazyka nejen cíl, ale i nástroj. „Vždycky jsme to tak cítili,“ přitakává ředitelka gymnázia ve východočeském Hostinném Ivana Mědílková. „Proto jsme začali s anglickým zeměpisem.“
V Hostinném mají štěstí. Tamní učitel zeměpisu a také tělocviku Richard Šváb strávil jako sportovní trenér několik minulých let v cizině, anglicky umí dobře a má to potvrzeno mezinárodní zkouškou. Učit v kvintě zeměpis v angličtině je pro něj snadné.
Pro kvintány to tak úplně snadné samozřejmě není, ale zvykají si. „Každou hodinu začínám úvodem a končím sumářem v češtině,“ vysvětluje Richard Šváb, „ale na studentech je vidět, že je nová výuka vyloženě baví.“ Příští rok zavedou v Hostinném v angličtině také biologii, a to nejspíš už v sekundě.
Učebnice v cizím jazyce Učit vybraný předmět nebo předměty v cizím jazyce je u nás možné nejen na gymnáziích, ale i na základních školách.
Pokud je hledáte, je ovšem dobré vědět, po čem se ptát. Jedna možnost je, že budete hledat ministerstvem školství registrované školy s výukou některých předmětů v cizím jazyce, druhá, že se budete ptát na takzvanou integrovanou výuku, která začíná být známá pod zkratkou CLIL (Content and Language Integrated Learning).
A v čem je rozdíl? Školy registrované ministerstvem musely prokázat, že mají vyškolené učitele. Přitom ale nemusí jít o rodilé mluvčí. Stačí, když má vyučující aprobaci v odborném předmětu a znalost angličtiny přinejmenším na úrovni C1 Evropského referenčního rámce, tedy například všeobecnou státní zkoušku. Takových škol je k dnešku v Česku přes čtyřicet (seznam přinášíme na následující straně).
Školy, které poskytují integrovanou jazykovou výuku (CLIL), nic oznamovat nemusejí (takže není k dispozici ani jejich seznam). Stačí rozhodnutí ředitele. A na zvážení ředitelů a učitelů je i to, do jaké míry se bude cizí jazyk do jiného předmětu promítat.
Děčínské Základní škole Na Stráni se například podařilo získat evropské peníze na tvorbu vlastních elektronických učebnic. Tam po každých osmi českých slidech v PowerPointu přichází na řadu jeden v angličtině. Ředitel Vít Průša se přitom netrápí tím, jestli třeba učitel chemie má dokonalou anglickou výslovnost nebo jestli občas udělá gramatickou chybu. „Jde nám hlavně o to, aby se všichni zbavili strachu z cizího jazyka,“ říká Vít Průša.
O tom, že používání cizího jazyka v nejazykovém předmětu napomáhá odbourání strachu, mluví i učitelé z Hostinného. Zatímco v hodinách anglického jazyka se žáci zdráhají komunikovat, protože se obávají, že udělají chybu, ve zmíněném zeměpise není podobná obava patrná. Studenti mluví daleko víc.
Pro prvňáky a druháky je lepší rodilý mluvčí Základní škola v Bílé ulici v Praze 6 zavedla v angličtině počítačovou výuku pro šestou třídu, pracovní výchovu pro sedmou a občanskou výchovu pro osmou třídu. Napřesrok chystá jednu anglickou hodinu matematiky pro deváťáky. Ladem ale nenechává ani žáky prvního stupně. „Tam sázíme na rodilé mluvčí, protože zejména v prvních a druhých třídách, kdy se dítě učí cizí jazyk poslechem, nemá nic jiného smysl,“ říká ředitelka Maja Bihelerová.
O tuto časnou výuku je obrovský zájem. Rodiče si mohli vybrat, jestli chtějí pro děti tři hodiny angličtiny týdně s rodilým mluvčím, nebo dvě hodiny s českým učitelem angličtiny. „Většina si vybrala rodilého mluvčího i přesto, že ho škola najímá od jazykové školy a je ho třeba platit,“ vysvětluje ředitelka. V minulých letech připláceli rodiče deset tisíc ročně, teď ale městská část na výuku angličtiny přispívá, takže se roční poplatek snížil na dva tisíce.
Hodiny angličtiny pro první a druhé třídy v pražské základní škole v Bílé ulici nejsou sice součástí učebního plánu, protože pak by škola překročila povolený počet hodin nebo by musela ubrat z jiných předmětů, ale učí se dopoledne, tedy v době, kdy děti ještě nejsou unavené. Anglická výuka probíhá vždycky v polovině třídy a druhá půlka má běžnou českou výuku. Jiný den se děti vymění.
Od příštího roku už bude intenzivní výuka s rodilým mluvčím až do páté třídy. Kromě toho zařadila škola mezi volitelné předměty na prvním stupni předmět „anglická konverzace - muzikál“. Ano, jde o nacvičování muzikálu. Samozřejmě anglicky.
Jazykové sprchy v nejazykových předmětech Na první až třetí třídy vsadila tentokrát ve výuce němčiny další pražská základní škola, K Milíčovu. Využívá především takzvaných výchov, tedy například výtvarné, kde děti dostávají zadání v němčině. Ve vyšších ročnících přicházejí „jazykové sprchy“. Učitelé jednotlivých předmětů se prostě snaží, aby žáci znali adekvátní výrazy i v cizím jazyce.
O tom, že má výuka CLIL v Česku zelenou, svědčí i to, že minulý týden pořádal Výzkumný ústav pedagogický spolu s Britskou radou na ministerstvu školství konferenci nazvanou „Integrovaná výuka cizího jazyka a odborného předmětu na 2. stupni základní školy a nižších ročnících víceletého gymnázia.“
Ředitelé a učitelé, kteří projevili zájem, tak dostali možnost hovořit o svých zkušenostech a ptát se odborníků z Česka i ze zahraničí na to, co je zajímá. Dozvěděli se také, kde hledat metodickou podporu.
***
Cizí jazyk proniká do jiných předmětů
* Metoda CLIL spočívá ve spojení nejazykového předmětu a cizího jazyka. Celá hodina se ovšem nemusí odehrávat v cizím jazyce. Školy, které metodu CLIL využívají, nikdo neregistruje. Uvádíme alespoň některé jako příklad:
* Gymnázium Hostinné
* ZŠ a MŠ Bílá 1, Praha 6
* ZŠ třída SNP, Hradec Králové
* ZŠ Na Stráni, Děčín
* ZŠ a MŠ Hanspaulka, Praha 6
* ZŠ K Milíčovu, Praha 4
* Kromě toho ovšem existuje více než čtyřicet škol, které vyučují některý nejazykový předmět nebo předměty v cizím jazyce (převažuje angličtina).
* Školy jsou registrované ministerstvem školství a musely prokázat jazykovou způsobilost učitelů. * Jejich aktuální přehled přinášíme na následující straně. Nejvíce takových škol najdeme v Praze.
