Nyní, přesně v polovině, diskutuje armáda o tom, co dělat dál. Zda po roce 2015 pronájem prodloužit, koupit si své stroje nebo se bez stíhaček obejít. Podle informací ze základen je znát, že vojáci by tu švédské letouny měli rádi i do budoucna.
„Pětileté působení gripenů u naší základny hodnotím velmi kladně. Nejde jen o stroj jako takový, ale jedná se o celý systém,“ říká třeba Jaroslav Míka, velitel 211. taktické letky.
A jeho slova potvrzují i na ministerstvu. „Úspěch naší letky při ochranné akci v Pobaltí je další významný argument k rozhodnutí, aby Česká republika disponovala nadzvukovým letectvem i po ukončení pronájmu v roce 2015,“ nechal se loni na podzim slyšet náměstek ministra obrany František Padělek.
V armádě prý nyní převládá názor, abychom měli gripeny dál. Zatím ale není jasné, zda resort doporučí prodloužení pronájmu nebo rovnou nákup. „Příslušný materiál týkající se zajištění ochrany vzdušného prostoru je rozpracováván,“ popisuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Poslední slovo tedy bude mít nový ministr obrany Alexandr Vondra. „Gripeny patří k tomu, co nám posloužilo relativně dobře. Nemyslím si, že bychom měli rezignovat na stíhací letectvo, ale nejprve je třeba stanovit si strategii,“ řekl Lidovým novinám.
Pokud by vláda chtěla gripeny od švédského výrobce odkoupit, je otázkou, na jaké ceně by se domluvila. Všech čtrnáct strojů bude mít v roce 2015 nalétáno dohromady 20 tisíc hodin, což znamená jeden a půl tisíce na každý gripen. „Nikdo to nikdy nepočítal, tak nemůžu říct, o kolik klesla pořizovací hodnota našich gripenů,“ uvažuje letecký odborník Tomáš Soušek. „Armáda je postupně vybavovala novými systémy, takže se nedá určit, jakou cenu mají stíhačky nyní,“ dodává.
S blížícím se koncem pronájmu se o český vzdušný prostor znovu začali zajímat i další výrobci bojových proudových letounů. Ti se ale ocitli v těžké pozici. Česká armáda totiž musela investovat miliardu, aby vytvořila pro gripeny zázemí. A jestli by v roce 2015 vybrala jinou značku, musela by založit úplně nový systém podpory.
„Pokud by se koupila jiná stíhačka, je třeba kompletně přeškolit personál a zajistit odlišné náhradní díly,“ vysvětluje odborník Michal Zdobinský.
Nicméně i přesto je bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý zastáncem výběrového řízení. „Aby se potvrdilo, že gripen je opravdu nejlevnější. Protože minule nebyl,“ říká.
***
JAK ŠEL ČAS S GRIPENY
1997 / Vláda pod vedením Václava Klause rozhodla, že Česká republika potřebuje nové stíhačky. 16. ledna 2001 / Vláda Miloše Zemana vypsala výběrové řízení na dodávku až 36 nadzvukových bojových letounů, do soutěže se přihlásilo pět výrobců. léto 2001 / Ze soutěže postupně vystupují všichni kromě Saab/BAe, výrobce gripenů. Zdůvodňují to tím, že zakázka je neprůhledná a šitá na míru právě švédskému stroji. říjen 2001 / Vláda vyhlásila za výherce tendru jediného účastníka soutěže, konsorcium Saab/BAe. srpen 2002 / Ministr obrany Jaroslav Tvrdík po řadě neoficiálních výroků potvrzuje, že stát stroje nekoupí. Po velkých povodních na ně Česká republika neměla peníze. listopad 2002 / Vláda Vladimíra Špidly přišla s nápadem, že si stroje pronajme. NATO zopakovalo, že ČR stíhačky nepotřebuje.
15. června 2004 / Podepsána smlouva o pronájmu dvanácti jednomístných a dvou dvoumístných strojů JAS-39 Gripen na deset let v hodnotě 19,64 miliardy korun. 1. července 2005 / První gripen v barvách české armády vzlétá z letiště v Čáslavi. 24. srpna 2005 / První ostrá akce. Dva gripeny doprovodily turecké letadlo, které ztratilo rádiové spojení.
únor 2007 / Švédská televize SvT odvysílala reportáž, v níž poukázala na možné uplácení při vyjednávání o pronájmu. Bývalý vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan utajeným novinářům mimo jiné řekl, že v parlamentu bylo veřejným tajemstvím, že peníze šly z ruky do ruky. Dodal, že korupce fungovala napříč politickým spektrem a týkala se ODS, ČSSD a lidovců. leden 2010 / Britská policie jako jediná dotáhla vyšetřování korupce do konce. Obvinila rakouského obchodníka Alfonse Mensdorffa-Pouillyho.
