Podle Řehky by byl případný konflikt, na který musí být armáda připravená, primárně nejaderný. „Neznamená to, že by tam nemohly být použity třeba jaderné zbraně, taktické třeba, ale samozřejmě každý se chce vyhnout úplně poslední vlastně pojistce, odstrašující, a to je těm strategickým jaderným zbraním. Ale konflikt konvenční s protivníkem, který má jaderné zbraně, je jiný, než když je nemá,“ prohlásil Řehka.
Tomu se podle něj i přizpůsobuje Koncepce výstavby Armády České republiky. Tu podporuje člen výboru Stanislav Blaha (ODS). „Vpád Ruska na Ukrajinu nevratně naprosto překreslil bezpečnostní prostředí v Evropě a nová KVAČR přijatá na konci loňského roku to jasně konstatuje. A také na základě této skutečnosti zdůrazňuje priority, které je nutno v rámci modernizace AČR realizovat. Vidíme i v ostatních státech NATO, že válka na Ukrajině mění bezpečnostní strategie členských států, a tím i celé NATO. KVAČR 2035 je v tomto určitě konkrétnější a řekl bych, že i pro veřejnost lépe pochopitelná,“ řekl v rozhovoru pro magazín CZ Defence.
Posun techniky pro pozemní síly i o deset let
Řada modernizačních projektů se ale výrazně posouvá. Například nákup lehkých útočných vozů, jejichž tendr byl zrušen a podle koncepce se nakoupí až okolo roku 2035 místo původně plánovaného roku 2024.
Výrazně se posouvá i nákup samohybných minometů (z roku 2025 na rok 2035), přičemž současná technika je nejen morálně zastaralá, ale použití je zdlouhavé a přímo ohrožující vojáky díky možné reakci protivníka. To by se rychlou mobilní platformou eliminovalo, nebo snížilo.
Posouvají se ale i projekty, které přímo souvisí s nasazením armády v silách rychlé reakce NATO. To kritizoval například poslanec Pavel Růžička (ANO).
„Stěžejní projekty armáda odsunula. Pásová BVP se posouvají zhruba o pět let, bojový tank o dva roky, systém řízení palby o čtyři roky, samohybné minomety o deset let, plovoucí a dopravní mosty o čtyři roky, modernizace Pandurů o další rok, lehké útočné vozidlo o jedenáct let a schopnost C-RAM, tedy protivzdušnou obranu, o neuvěřitelných osm let. Takže mě by docela zajímalo, jak se pan generál na tu válku s Ruskem tedy připravuje,“ prohlásil po jednání výboru Růžička.
Tak se na tu koordinaci výzbroje a sil v rámci NATO můžeme vykašlat také úplně, ne? Vedení aliance jsme slíbili, že prioritně vybudujeme moderní těžkou brigádu. Místo toho koupila @jana_cernochova stíhačky, které od nás aliance nechtěla. 🤟
Řehkovi dále připomněl, že pokud obranná strategie vychází i ze zkušeností z Ukrajiny, proč armáda nekoupí například salvové raketomety. Ty jsou na tamním bojišti výraznou silou.
„My lehká útočná vozidla potřebujeme, ale potřebujeme i další věci. To není jenom o vozidlech, to je třeba i o protitankových zbraních a o některých těžších zbraních, které potřebujeme. Co se týká raketometů, dejte nám tři procenta HDP a budeme mít raketomety. S dvěma procenty nejsem schopen doplnit mezery, které nám chybí z minulosti,“ oponoval Řehka.
Ten přitom ještě v září minulého roku hovořil o prioritách, ke kterým patří výstavba těžké brigády (moderní těžkou brigádu Česko slíbilo pro NATO postavit do roku 2026, pozn. red.) a také o tom, že nebude zrušen žádný strategický projekt. Ty se sice neruší, ale jejich posun je výrazný. „Nerušíme žádný strategický projekt. Priorita číslo jedna je výstavba těžké brigády. Budeme rozvíjet vyvážené síly,“ uvedl Řehka.
Řehkův zástupce generál Miroslav Hlaváč v rozhovoru pro iDNES.cz na konci prosince loňského roku také zmínil především potřeby těžké brigády.
„Tanky potřebuje stejně tak rychle jako pásové obrněnce. Tankový prapor je součástí těžké brigády a současné tanky sovětského typu už nesplňují kritéria pro soudobé bojiště, některé parametry ochrany posádky, palebného působení nebo zabezpečení manévru. U těžké brigády potřebujeme tanky, dělostřelecký systém s dostřelem nad 40 km, prostředky protivzdušné obrany, ženisty, chemickou jednotku, ale i kybernetickou jednotku, která je začleněna do takového uskupení,“ vyjmenoval.
Splátka za F-35 bude letos 15 miliard korun
Podle úpravy, kterou prosadila současná koalice, mají jít z rozpočtu povinně na obranu dvě procenta HDP. Armáda tedy nyní disponuje stošedesátimiliardovým rozpočtem.
Z něj již nyní začne splácet budoucí stíhačky páté generace F-35, které mají získat vojáci do roku 2035. To letos z rozpočtu ukousne podle Růžičky zhruba patnáct miliard korun.
Letouny JAS-39 Gripen českých vzdušných sil a americký stroj F-35 během Dnů NATO v Ostravě
Miroslava Pašková, zakladatelka spolku Vlčí máky, která pomáhá s péčí o válečné veterány, ale i hájí práva vojáků, nešetřila na sociálních sítích kritikou. Podle ní nebudou mít vojáci včas potřebnou pozemní techniku a letouny, které spolknou za dobu své životnosti stovky miliard korun a budou mít jen omezenou funkčnost.
„Doufám, že ty F-35 ještě někdo zruší. Nemáme na ně. Nejen na samotné pořízení, ale ani na pozemní systémy, úpravy letišť, výcvik personálu. Nemluvě o tom, že nám Američané nezpřístupní všechny jejich možnosti. F-35 nejsou jen letouny, ale především systém AI, který vyžaduje obrovské zázemí. Zatímco nebudeme mít v provozu F-35, nebude mít dlouho ani BVP, tanky a tak dále,“ myslí si.
Své rozhořčení Pašková redakci iDNES.cz vysvětlila právě znalostí vojáků, ale i jejich potřeb. „Dlouhá léta hájím zájmy veteránů, ti slouží převážně u pěších jednotek, pro jejich efektivitu ale i bezpečnost je klíčové, aby byla konečně nová BVP, nová děla a další pozemní technika. S nákupem F-35 se tyto klíčové akvizice odsouvají, aniž by je pár letounů dokázalo nahradit.“
Kritikem koncepce je i šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Podle něj jsou armádní, respektive politické kroky chybné a dokument, včetně plánovaného odsunu nákupů, vůbec nereflektuje válku na Ukrajině.
„Já mám takový pocit, že se Česko vůbec nijak nepoučilo a v koncepci si příklad z konfliktu na Ukrajině nevzalo. Vždyť Ukrajinci chtějí minometnou munici, minomety, velkorážnou munici do děl, děla samotná, ale i drony. A jsou to věci, co tlačí i nás a musíme to vyřešit, ne odsouvat,“ říká Hynek.
Znevýhodnění domácího obranného průmyslu
Prioritním je podle něj podpora domácího průmyslu, který může v případě konfliktu být jediným dodavatelem. „Kdybych se měl rozhodovat, co udělám, tak podpořím domácí kapacity a průmysl. Vždyť při krizi, kterou válka bezesporu byla a ukázal to konec konců i covid, se můžeme skutečně spolehnout jen na to, co máme doma, na našem území. Nefunguje letecká doprava, nebo funguje omezeně. Jsou problematické zahraniční dodávky, proto by KVAČR měl prioritně zohlednit domácí průmysl a naše možnosti,“ dodal.
Hynek vidí problém i ve zvýhodnění zahraničních mezivládních kontraktů, přímo zmínil splátkovou platbu před samotnou dodávkou F-35. „České firmy by měly mít možnost dostávat takové předplatby. Jenže to tak nefunguje. Zaplaceno dostanou až při dodání. Já bych tedy měřil jedním metrem, ale to se neděje,“ kritizoval postupy nákupů u tuzemských firem.
