Být v OSN je náš zájem, oponují Černochové vojenští experti. Cení si třeba misí

„Samozřejmě, že OSN není dokonalá. Tvoří ji lidé a ti nejsou dokonalí, mají své zájmy, a ty jsou často protichůdné,“ uvádí bezpečnostní expert Milan Mikulecký.

Přidává i vlastní kritiku: „Mně se také nelíbí, že funguje na systému, kdy hlas gentlemana má stejnou váhu jako hlas lidožrouta. Soukromě si každý může o její činnosti říkat každý co chce, politici by ale měli vážit slova. Ono je strašně jednoduché v pohnutí emocí něco vykřiknout, ale je také nutné vždy dodat to B. Máme něco lepšího než OSN?“ ptá se.

A zmiňuje i důležitý přínos v podobě vojenských misí. „Účastnické země misí OSN nejsou vždy nestranné, a proto je v zájmu ČR i našich spojenců a přátel, aby naši vojáci byli jejich součástí. Naším odchodem z OSN by končila i naše účast v těchto misích a naše možnost ovlivňovat jejich činnost ve směru našich hodnot. Naopak by to jen posílilo směry zahraniční politiky, které oprávněně kritizujeme,“ říká.

Reforma ano, vystoupit ne

I přestože se mnozí shodují na potřebné reformě OSN, považují slova o vystoupení za nekonstruktivní. Pohled do historie navíc ukazuje, jak důležitou roli hrají mírové mise pod hlavičkou OSN. Pro Česko, respektive Československo, byla klíčová mise v bývalé Jugoslávii UNPROFOR, kde bylo dohromady nasazeno přes 2200 vojáků.

Pro ty bylo nutné překonat řadu překážek, včetně rozdělení země, přinesla však oběma státům řadu nedocenitelných zkušeností. .„Hodně místních nechápalo, že fungujeme bok po boku bez zášti a nenávisti,“ vzpomíná Karel Blahna, který je nyní generálem ve výslužbě a byl prvním velitelem československého praporu v této misi.

Od listopadu 1990, tedy ještě za Československa, nastupovali na základnu do Krumlova zájemci o službu v jednotkách OSN, a to včetně vojáků základní služby. Všichni procházeli výběrovým řízením. Ti, kteří neprošli, se vraceli k mateřským útvarům. Z ostatních se postupně vytvářely jednotky a byl zahájen výcvik.

Vojáci základní služby po jeho ukončení odcházeli do zálohy s tím, že při odjezdu na misi budou vyžádáni k nástupu. Po návratu mohli zůstat ve služebním poměru v armádě, což řada z nich využila. U počátků stál i legendární Karel Klinovský, který byl stejně jako současný prezident Pavel vyznamenán za záchranu francouzských vojáků.

„Karel Klinovský byl po celou dobu příslušníkem praporu. Po šesti měsících byla část vojáků vystřídána. V tu dobu nastoupil k praporu Petr Pavel,“ uvádí Blahna k výběru praporu, ve kterém se vyznamenala řada vojáků, včetně zmíněného Klinovského. „OSN tu je i pro děti a na to nesmíme zapomínat,“ dodává Blahna.

Z misí k náročnému vojenskému kurzu

Ten později působil ve Vyškově ve funkci náčelníka odboru výcviku, kde byl spolutvůrcem kurzu základní přípravy (kurzem musí projít každý voják, pozn. red.) a spoluzakladatelem nejnáročnějšího kurzu české armády – bojového kurzu Komando. Mise UNPROFOR v Jugoslávii byla jeho druhou misí pod hlavičkou OSN. Zkušenosti měl již z Iráku.

„Je dobře, že děláme takový kurz, že je náročný, což je vidět z počtu úspěšných absolventů. Těch je obvykle v řádu čísel (v řádu jednotek, pozn. red.). Připravuje kvalitní lídry, formuje velitele, který musí být schopen v boji operace řídit, plánovat, rozhodovat se, ale i motivovat lidi kolem sebe,“ řekl ke kurzu současný šéf armády Karel Řehka.

Nejtvrdší armádní kurz Komando - V kurzu jsou účastníci označeni jen čísly. Ten, kdo skončí, zavěsí své číslo na stožár uprostřed základny.

Přímá bojová zkušenost z mise OSN tak formulovala nejen dřívější vojáky, počátky Armády České republiky, ale i metody a formy výcviku ve Vyškově. Právě zde studoval nejen Řehka, ale také jeho předchůdce armádní generál Aleš Opata a prakticky všechny současné i minulé armádní špičky.

Černochová sklidila bouři

Výrok Černochové, která uvedla, že se stydí za OSN a že Česko v ní nemá co dělat, vyvolal kritiku. Ministryně reagovala na na výsledek hlasování o rezoluci vyzývající k příměří na Blízkém východě, kde Česko bylo jednou z mála zemí, která byla proti.

Její slova řada komentujících označila za zbrklé, nerozvážné, a navíc podkopávající práci ministerstva zahraničních věcí. „Víte, že součástí OSN je Mezinárodní trestní soud, který vyšetřuje zločiny na Ukrajině? Ministr zahraničí USA řekl, že Izrael má právo na sebeobranu, ale způsob jak to provede je věcí nás všech. O tom bylo tohle hlasování, ne o podpoře terorismu. Nebylo by lépe vystoupit z vlády?“ uvedl například bývalý ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Diskutující Černochové připomínají, že součástí OSN jsou i UNICEF, UNESCO, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, WHO (Světová zdravotnická organizace), WTO (Světová obchodní organizace) a řada dalších. Černochová podle nich nemluví za Česko, ale jen za sebe, a připomínají, že ani Izrael o vystoupení neusiluje i přes výsledek hlasování.