Obrněné transportéry Pandur
O nákupu 199 pandurů s opcí na 35 dalších v hodnotě 20,8 miliardy korun rozhodla v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD). Koncem roku 2007 kabinet Mirka Topolánka (ODS) od zakázky ustoupil kvůli porušení smluvních podmínek ze strany dodavatele - firmy Steyr. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, v jejímž rámci Česko koupilo 107 transportérů za 14,4 miliardy korun. Smlouvu na dodávku vozidel podepsal na jaře 2009 Martin Barták, tehdy ještě jako náměstek ministryně Vlasty Parkanové. Česká armáda nakoupila obrněné transportéry Pandur čtyřikrát dráž než Portugalci, aniž by se vozy výrazně lišily výbavou.
ČTĚTE TAKÉ: |
V polovině července 2010 začal nákup pandurů vyšetřovat česko-rakouský policejní tým. Americká depeše z Wikileaks tvrdí, že poradce tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) Marek Dalík si na podzim roku 2007 řekl o úplatek 480 milionů korun za obnovení "pandurského" kontraktu.
Armádní obchody s otazníkem
Obrněná vozidla Iveco
Smlouvu na dodávku 90 lehkých obrněných vozů Iveco i s logistikou a municí za více než 3,6 miliardy korun uzavřelo ministerstvo obrany pod vedením Martina Brtáka v prosinci 2009. Ministerstvo naplánovalo společnou zakázku se Slovenskem, aby obešlo zákon o povinném výběrovém řízení. Slovenská strana ale žádné obrněnce nekoupila.
Barták poté zahájil další nákup vozů Iveco pro chemickou jednotku, opět bez výběrového řízení.
Terénní nákladní automobily Tatra
Společnost Tatra při zadávání zakázky nezvítězila ve výběrovém řízení, ale byla vybrána přímo s odůvodněním, že je potřeba podpořit český průmysl. Kontrakt provázela podezření z nestandardních postupů některých aktérů. Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss později prohlásil, že v únoru 2008 po něm chtěl tehdejší náměstek ministryně obrany Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou.
Obrněné vozy Dingo
Obchod, který se uskutečnil rovněž bez výběrového řízení, byl kritizován mimo jiné proto, že armáda měla údajně možnost vybrat levnější a kvalitnější stroje a navíc za obrněné vozy Dingo údajně zaplatila víc než například Německo. Podle MfDnes v tomto případě naznačil bývalý náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva, že za obchodem stojí někdejší ministr Barták.
Rozšíření Ústřední vojenské nemocnice
Původní záměr vystavět v ÚVN nové pavilony schválila vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2007. Cena projektu se v době vedení ministerstva obrany Martinem Bartákem od roku 2006 zvyšovala podle NKÚ z jedné miliardy korun na 6,4 miliardy korun. Soutěž vyhrálo konsorcium Prague Military Hospital Consession, v němž má čtvrtinový podíl stavební gigant Metrostav. Smlouvu s ním stvrdila úřednická vláda Jana Fischera několik dní před volbami.
O KAUZE ÚVN ČTĚTE ZDE: |
Armádní obchody s otazníkem
