REPORTÁŽ
Je čtvrtek, jedna hodina odpoledne. V pražském sídle Autoklubu ČR se začínají scházet lidé. Moc jich tu ale zatím není. Za půl hodiny má začít aukce tří desítek nových bytů a rodinných domů, kterou již podruhé pořádají společnosti Gavlas a Professionals.
Koupím si vstupenku a jdu si rychle najít pohodlné místečko na balkoně, ze kterého lze aukci pouze přihlížet. Na minulé aukci platilo, že kdo nepřišel v dostatečném časovém předstihu, nesedl si a byl rád, když si měl kam stoupnout. Dnes ale zeje balkon prázdnotou. Dohromady nás tu sedí asi patnáct.
Přisednu si k jednomu muži. Netrvá dlouho, a osloví mě a začne se vyptávat, proč jsem na akci přišla. Po chvilce stočím hovor k němu a dozvídám se, že původně měl v plánu se aukce zúčastnit aktivně, ale prý na to bylo málo času (věděl o ní „jen“ tři týdny). Uvažoval o koupi menšího bytu, který by pronajímal do doby, než by ho jedna z jeho dvou dospívajících dcer sama potřebovala. Copak ale může „hrát“ o byt, který neviděl?
On to ale vlastně takový problém není. Já jsem se byla na několika bytech podívat, a jsem na tom podobně jako on. Taky jsem je neviděla. Některé projekty jsou totiž teprve ve fázi hrubé stavby, kam realitní makléři nechtějí potenciální kupující pouštět.
Přijďte se podívat.
I když nic neuvidíte Prakticky zbytečně jsem se vydala zhlédnout například projekt Rajská Zahrada - Čihadla I. Žádný byt jsem fakticky neviděla, pouze na papíře - a i ten znehodnotilo nepříznivé počasí. Vzhledem k tomu, že se rozpršelo a kolem nás začaly létat blesky, půda okolo projektu se ještě více rozbahnila a bylo nemožné dojít aspoň přímo k objektu.
„Ale to nevadí, nahoru bych vás stejně nepustila,“ říká makléřka, která však na nás (na mě a ještě jednom zájemci) nejdřív vymohla podpis prohlášení, že jsme byli seznámeni s bezpečným pohybem na stavbě. Že nás na ni nepustí, jsme v tu chvíli ještě nevěděli. Nechápu, proč jsme museli prohlášení podepsat.
Zatímco mi vítr nevratně ohýbá dráty deštníku, makléřka nám asi ze stometrové vzdálenosti ukazuje byt 1+kk s předzahrádkou, abychom aspoň viděli, na jakou stranu směřují okna. Kdesi nad ním se nacházejí i další byty. „Tam nahoře. Byla tam cedulka, ale vítr ji odnesl,“ popisuje, kam se máme podívat. Moc chytří z ní ale nejsme.
Jdeme ke skupince tří lidí, z nich jedna je také makléřka. Debatují zrovna o chystané aukci. Muž se ženou, kteří ale nepatří k sobě, se tážou, jak nemovitost financovat hypotékou. Odpovědi se však nedočkají. Světlovlasá obchodnice s nemovitostmi jim pouze sdělí, že to jde.
„Prý se minule některé byty nakonec neprodaly kvůli nízké ceně. Kolik budeme muset nabídnout, abychom byt získali?“ ptá se vysoký prošedivělý muž. „No ale to bylo minule, teď to bude jiný. Developerům jde hlavně o to byty prodat, budou rádi za každou nabídku,“ snaží se nás nepříliš úspěšně přesvědčit makléřka. Ani jeden z nás jí očividně nevěří. Když se zeptám, za kolik se v projektu prodávají prakticky stejné byty, které se ale nebudou dražit, odkáže mne na internet. A tak se na různé byty v projektu (nejen dražené) podívám a nestačím se divit.
Příliš drahých šest minut Za byt 2+kk o velikosti 35,42 m2 se sklepem 1,5 m2, balkonem či terasou 7,08 m2 a jedním garážovým stáním chce developer, společnost Lipnická s. r. o., 2 854 400 Kč. Radši si ani nepředstavuji, jak byt 2+kk o dané velikosti může vypadat.
Když přepočtu cenu za metr čtvereční, vychází mi 80 587 Kč. Pravda je, že jsem počítala jen s plochou bytu, po započtení plochy sklepu a balkonu vychází cena necelých 65 tisíc korun. S přihlédnutím ke garáži asi 60 tisíc korun za m2. I tak se mi celková cena zdá vysoká vzhledem k tomu, že ve stejném projektu lze koupit byt 1+kk zhruba o dva čtvereční metry menší s polovičním balkonem za 2 176 800 Kč. Pravda, bez garáže (za tu si developeři obvykle účtují přibližně 300 tisíc korun). Za pár metrů, příčku a garáž si budoucí majitelé 2+kk připlatí skoro sedm set tisíc korun.
Vyšší ceny mohou souviset se skutečností, že se projekt staví blízko stanice metra Rajská zahrada. Slibovaných pět minut chůze to však není. Často platí, že avizovanou dobu je nutné vynásobit dvěma, abyste se dostali na skutečný čas. Tímto se ale snaží přilákat lidi a navýšit ceny bytů více developerů. Nedaleko této stanice metra prodával v zimě byty v projektu Panorama Kyje Ekospol. Jejich makléř se mi snažil namluvit, že chůzí je to k metru osm minut. I v tomto případě platilo, že reálný čas byl dvojnásobný.
Na druhou stranu prodával Ekospol tyto byty levněji než Lipnická. Například za byt 3+kk o rozloze 76,16m2 s 10,25m2 velkým balkonem (a zdarma rezervovaným stáním před budovou) požadoval 3 843 167 Kč, tedy zhruba 50 tisíc korun za obytné metry, při započítání všeho dokonce jen 44 476 Kč. V poslední fázi prodeje navíc zlevnil například tento byt o 715 114 Kč. Cena za metr čtvereční se tak snížila na 41 072 Kč, po započítání balkonu na něco málo přes 36 tisíc. Za zhruba šestiminutový rozdíl pěší vzdálenosti od metra o třetinu až o polovinu nižší cena.
V aukci se dnes budou dražit z projektu Čihadla I byty tři. Jeden 3+kk (velikostí srovnatelný s bytem Ekospolu) a dva 1+kk. Ceníková cena 3+kk, kterou uvádí aukční katalog, se shoduje s cenou uvedenou na internetu - 4 200 000 Kč. Necelých 56 tisíc korun za čtvereční metr, po započtení plochy sklepu a balkonů něco málo přes padesát tisíc, ovšem včetně garáže, je už přijatelná. Vyvolávat se začne tato nemovitost na 2,5 milionech. Uvidíme, kolik za ni budou ochotni nabídnout dražitelé.
Za zmínku stojí i prohlídka žižkovského bytu 2+1 na adrese Žerotínova 40. Do starší budovy, která se rekonstruuje, mne zdejší makléřka pustila. Šlo o byt o rozloze 55,66m2 s balkonem 4,2m2, bez garážového stání, bez sklepa. Byt byl poměrně tmavý. Makléřka to zdůvodňovala tím, že venku prší. Přinejmenším u kuchyně to nebyla jediná příčina, byla totiž bez oken.
„Podívejte, tady je místo přímo pro vestavěnou skříň,“ říká mladá makléřka. Když se zeptám na hloubku výklenku, neví. „Buď vám to můžu poslat nebo to změřím,“ nabízí. Když se rozhodnu, aby prostor změřila, okamžitě mi odpoví, že nemá metr. Tak proč to nabízí?
Nabízí mi dále, zda nechci stejný byt o dvě patra níže koupit normálně bez dražby. Prodávají ho za 4,5 milionu korun, na internetu cena uvedena není. Vaukčním katalogu uvádějí ale ceníkovou cenu jinou - 5 390 000 korun. To asi aby i ten, kdo byt přeplatí, odcházel s pocitem výhodné koupě. Dražit se tento byt začne za 3 250 000 Kč. „Limitní cena se neříká.
Je to jako v pokeru“ Vraťme se k aukci. V avizovanou hodinu rozhodně nezačíná, což mne ovšem nepřekvapuje. Minule se aukce zpozdila o více než dvě hodiny. Nejprve se totiž musí všichni dražitelé zapsat, někteří ještě skládají aukční jistinu ve výši 100 000 korun. Ta se vrací v případě, že nic nekoupí, nebo jim developer kvůli limitní ceně, kterou ovšem dražitelé neznají, odmítne nemovitost prodat. V tuto dobu se musí zapsat i ti, kteří mají zájem třeba jen o poslední nemovitost. Průběžně se zapisovat nedá.
Ve dvě hodiny nás licitátor informuje, že aukce začne za deset minut, nakonec je z toho další půlhodina. Nejprve je třeba vysvětlit pravidla, zvláště limitní cenu. Každý developer si určil neveřejnou cenu, které když se nedosáhne, nemusí nemovitost prodat. Na rozhodnutí, zda ji prodá, má lhůtu pět dní. „Limitní cena se neříká. Je to jako v pokeru,“ přirovnává licitátor.
Poté se začíná cvičně dražit lahev vína chateauneuf du pape ročník 2005. Poté, co je jeden člověk ochotný dát za lahev 500 korun, se přistupuje ke dražení nemovitostí.
Mezitím si prohlížím půdorysy. Chybějí přesné rozměry, na zakreslení nábytku, což někteří developeři rádi používají, nedám. Nezřídka zakreslují křesla o velikosti jídelní židle, aby prostor vypadal co největší. Minulý rok se navíc vyskytovaly v katalogu i tiskové chyby, byt 2+kk byl ve skutečnosti 3+kk, na což nebylo těžké přijít.
Novinkou letošní aukce je možnost telefonických a písemných nabídek. První nevyužil nikdo, písemné byly podle licitátora čtyři.
Udělejte radost manželce První písemná nabídka se vztahuje hned k první dražené nemovitosti. Je ale jen o 150 tisíc korun vyšší než vyvolávací cena 2,3 milionu, a tak je doslova během vteřiny překonána. Ačkoli je jen 56 dražitelů (minule jich bylo 131, podle pořadatelů to však byla výjimečná účast), licitátor nestačí vyslovovat nabídky. Zájem je velký. První byt 2+kk ve Stodůlkách o velikosti 52,1 m2 s balkonem 30,7 m2, garáží a bez sklepu se vydraží za 3 750 000 korun. Ceníková cena je podle katalogu 3 870 165 korun.
Po několika dalších vydražených nemovitostech najednou zájem opadá. Licitátor se snaží přesvědčit frázemi: Nečekejte na další aukce, utíká čas, přišli jste vyhrát, Padesát tisíc (což byl nejnižší příhoz) není zas tak moc, Dostanete láhev vína, Udělejte radost manželce. Nikoho ale nepřesvědčuje.
Místo toho ho přeruší žena sedící v půlce sálu s tím, zda by nemohl přestat zdržovat, když vidí, že nikdo přihazovat nechce. „Hned na začátku máte hodinu zpoždění, a to ještě takhle zdržujete! My to platíme, tak snad by to mělo být podle nás.“ Licitátor se hájí, že musí dát ostatním šanci se rozmyslet.
Dražitelé nechtějí hnát ceny nahoru 3+kk na Rajské zahradě se stěží vydraží za 2,9 milionu korun. Některé byty se vydraží dokonce jen za vyvolávací cenu, a je v podstatě jisté, že je developer neprodá. Je znát, že lidé přišli na aukci s tím, že koupí byt oproti běžným cenám developerů podstatně levněji. O šest nemovitostí dokonce nebyl zájem vůbec. Mezi nimi byl i žižkovský 2+1, na který jsem se byla podívat.
Zhruba ve čtvrtině dražby se opět ozve tatáž nespokojená žena: „Mohu se zeptat, proč nezveřejníte limitní cenu? Nebo proč se na ní nezačíná dražit?“ „Kdybyste byli na místě developera, také byste si chtěli tuto podmínku zachovat,“ přesvědčuje rozhořčené dražitele, opět nepříliš úspěšně, jeden z licitátorů. Existence limitní ceny je logická, jde o smluvní vztah a rozhodně neplatí, jak makléřka v Rajské zahradě tvrdila, že developerům jde hlavně o to nemovitosti prodat. Prodat ano, ale výhodně.
Rozladěná žena se nedá odbýt: „Může nám odpovědět pan Gavlas?“ Ne, neodpoví. Co by k tomu ještě řekl? O podmínkách se navíc mohli všichni informovat předem. Aukční řád byl k dispozici na internetu. „To je plýtvání naším časem. Kdybych to věděla, tak bych sem nechodila.“ Licitátor ji přerušuje s tím, že potřebují pokračovat v aukci. „Necháte mne domluvit? Chci vám jen říci, že je to pěkný podraz. To si pro sebe nenechám,“ informuje ho naštvaná žena, která ale v sále dále zůstává.
Sednu si vedle muže, který mi povídá, že vydražil za vyvolávací cenu šestou nemovitost - byt 1+kk na Žižkově, ale že nedosáhl limitní ceny. Místo pěti dnů na rozmyšlenou si developer ponechal jen jeden. „Stejně mi ho asi neprodá. Co je mi platné, že se vyjádří zítra, když mi tím brání investovat peníze do jiného bytu. Na dva bych už neměl,“ říká s tím, že vydražený byt měl v plánu pronajímat. „Pro studenty stačí. Přišel jsem sem koupit malý byt na pronájem,“ říká.
To už se mnou mluví i žena sedící před námi. „Já chtěla koupit byt v Nové Harfě III, který vydražila tady ta paní. Nabídla za něj 3 750 000 Kč, a prý nedosáhla limitní ceny. Ceníková cena je přitom 3 997 775 Kč. Je to fraška, co nemá obdoby,“ rozčiluje se. Jiný názor ale zastávají pořadatelé. Podle nich se aukce vydařila. Včera uvedli, že majitele našla zatím více než polovina vydražených nemovitostí, u některých se nedosáhlo limitní ceny.
