„Havárii způsobila prokazatelně společnost Energoaqua nesprávným provozem celku vodního hospodářství, a to především chemické čistírny odpadních vod,“ řekl Klicpera, který jeden ze stěžejních posudků ve sledovaném případu otravy Bečvy vypracovával pro policii.
Podle obžaloby řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Spolu s firmou Energoaqua je v kauze obžalovaný i její ředitel Oldřich Havelka.
Vinu u vsetínského okresního soudu, který případ od ledna projednává, opakovaně odmítl, stejně jako zmocněnec podniku Vladimír Kurka. Nesouhlasí ani s dnešními tvrzeními Klicpery.
„Je to pohádka o Červené Karkulce, jedna věta za druhou je lež. Všechna obvinění vyvrátíme,“ komentoval výpověď Klicpery Havelka.
Podle Klicpery firma nedodržela povolení k nakládání s vodami a další předpisy. Zjištěných pochybení byla podle něj řada. Za příčiny otravy řeky označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu firmy.
Zrušení lagun byla chyba
„Laguny měly fungovat jako vyrovnávací nádrže, měly řádově 16 tisíc kubíků vyrovnávací kapacity a tyto vyrovnávací nádrže mohly a měly zastavit případný únik nebezpečných látek, které by ohrozily život v řece. Podobné nádrže má třeba Deza a ta je provozuje. Funguje to tak, že když odpadní vody nějakým způsobem utečou, tak se chytí v těch lagunách,“ uvedl Klicpera.
Kvůli odpojení lagun byl podle něj odpojen monitorovací systém a odpadní vody směřovaly přímo do odvaděče. „Odpadní vody, které utekly z čistírny, byly za šest hodin v Bečvě. Nikdo už je nedokázal zastavit, protože se to nevědělo,“ řekl znalec.
K odpojení lagun podle něj firma přistoupila nelegálně. Jako další důvod havárie označil Klicpera neodborné vedení čistírny odpadních vod. Podrobně popsal i způsob nakládání s kyanidy ve firmě.
„K likvidaci kyanidů neexistoval samostatný provozní předpis, kterým by se někdo řídil,“ uvedl znalec.
Technolog čistírny navíc podle něj opakovaně vydal pokyn, aby se vody, u nichž se nevědělo, zda jsou dostatečně vyčištěné, akumulovaly v čistírně. „Nebo se vypouštěly pomaloučku a přidávaly k tomu, co teče z ostatních reaktorů,“ řekl Klicpera.
Tento postup je podle něj nepřípustný. K otravě podle znalce přispělo i velké sucho, kvůli němuž bylo v září 2020 v řece málo vody. „Vody, které tekly z odvaděče Energoaquy, se nedostatečně ředily,“ uvedl znalec, který stále vypovídá.
Soud ho předvolal také na čtvrtek.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.
Firma podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.
Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy.
Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem. Zástupci firmy to odmítají. Uvádějí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od tohoto vyústění, a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Zapravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři. Blíže místu úhynu prvních ryb má výpust například valašskomeziříčská chemička Deza.
Soud ve Vsetíně začal řešit otravu řeky Bečvy z roku 2020:
30. ledna 2023 |
