Praha opravdu více peněz dostane. Podle Jana Hausera z pražské hospodářské komory ale pouze 1,5násobek současné dotace, která je přitom menší než tři miliardy korun. To obřím městským investicím v součtu za stovky miliard příliš nepomůže. Dotace nebude nikdy tak veliká, aby na ní magistrát postavil financování svých projektů. Navíc Evropská unie nedává peníze na drahé projekty s naprostou samozřejmostí. Kromě jiných kritérií ji zajímá i vliv stavby na životní prostředí. Když tyto podmínky stavba splní, dostane osvědčení EIA, a má prakticky zelenou k evropské dotaci. Je zarážející, že osvědčení EIA nevlastní stavba úseku severozápadního městského okruhu, která je za 20 miliard korun jednou z nejdražších investic magistrátu.
„Je to jedna z podmínek pro udělení dotace. Tam, kde EIA není, může to být diskvalifikační,“ vysvětluje nutnost osvědčení radní pro životní prostředí Miloš Gregar. „Je nepravděpodobné, že by Praha dostala peníze na všechny plánované velké projekty z peněz EU. Peníze z Evropské unie jdou jenom do těch staveb, které vlastní osvědčení EIA. Předpokládám, že z projektů, které jsou v plánu, by mohla EU dát 9 miliard na metro a zhruba 4,5 až 5 miliard korun na čističku,“ popisuje budoucí možný stav končící náměstek primátora pro finance Petr Hulinský (ČSSD). Tomu, že město dostane peníze z fondů EU na severozápadní část městského okruhu, nevěří ani jednička Strany zelených v hlavním městě Petra Kolínská. Praha má na více peněz z Evropské unie nárok. V letech 2004 až 2006 totiž kvůli svému bohatství (HDP zde činí 130 procent průměru EU) nemohla získat peníze na takzvané tvrdé investice, mezi něž patří i výstavba městského okruhu. Praha ale dostane z Evropy daleko méně peněz než ostatní regiony v republice. V Praze vzroste dotace jedenapůlkrát, ve zbytku země pak pětkrát. „Vzhledem k tomu, že je Praha vstupní branou do země a celá infrastruktura země zde začíná, měl by se nad přerozdělováním dotací někdo zamyslet,“ říká předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel.
Od roku 2004 do letoška mohla Praha čerpat z fondů EU pouze příspěvky například na rozvoj MHD a vzdělání. Tyto peníze město nevyužilo a hrozí mu jejich navrácení. V Praze se tak odráží situace v celé zemi, která je v čerpání evropských peněz druhá nejhorší z celé unie.
„Je to jedna z podmínek pro udělení dotace. Tam, kde EIA není, může to být diskvalifikační,“ vysvětluje nutnost osvědčení radní pro životní prostředí Miloš Gregar. „Je nepravděpodobné, že by Praha dostala peníze na všechny plánované velké projekty z peněz EU. Peníze z Evropské unie jdou jenom do těch staveb, které vlastní osvědčení EIA. Předpokládám, že z projektů, které jsou v plánu, by mohla EU dát 9 miliard na metro a zhruba 4,5 až 5 miliard korun na čističku,“ popisuje budoucí možný stav končící náměstek primátora pro finance Petr Hulinský (ČSSD). Tomu, že město dostane peníze z fondů EU na severozápadní část městského okruhu, nevěří ani jednička Strany zelených v hlavním městě Petra Kolínská. Praha má na více peněz z Evropské unie nárok. V letech 2004 až 2006 totiž kvůli svému bohatství (HDP zde činí 130 procent průměru EU) nemohla získat peníze na takzvané tvrdé investice, mezi něž patří i výstavba městského okruhu. Praha ale dostane z Evropy daleko méně peněz než ostatní regiony v republice. V Praze vzroste dotace jedenapůlkrát, ve zbytku země pak pětkrát. „Vzhledem k tomu, že je Praha vstupní branou do země a celá infrastruktura země zde začíná, měl by se nad přerozdělováním dotací někdo zamyslet,“ říká předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel.
Od roku 2004 do letoška mohla Praha čerpat z fondů EU pouze příspěvky například na rozvoj MHD a vzdělání. Tyto peníze město nevyužilo a hrozí mu jejich navrácení. V Praze se tak odráží situace v celé zemi, která je v čerpání evropských peněz druhá nejhorší z celé unie.
