Ještě dopoledne ředitel Petr Svoboda po jednání bezpečnostní rady Jihomoravského kraje prohlásil, že by v Brně mohla fungovat traumacentra dvě, a to i s ohledem na to, že slouží také pro Vysočinu.
„A také pro část Zlínského kraje,“ dodal jihomoravský hejtman Michal Hašek.
Zlínské traumacentrum ministerstvo také zrušilo a kraj zařadilo do spádovosti olomoucké nemocnice - zejména pro jižní část kraje je však Brno dostupnější.
Podle ministra Julínka nebylo Svobodovo odvolání reakcí na jeho výroky. „Dlouhodobě sleduji s nevolí jeho práci. Vůbec neinformoval zaměstnance, nepřenášel informace z ministerstva zdravotnictví a oni pak žili v iluzi, že se zřizuje nějaké druhé traumacentrum,“ prohlásil Julínek. Sám Svoboda, který se tak vrátil v úrazovce na původní funkci náměstka ředitele, svoje odvolání příliš komentovat nechtěl. „Informace jsem nepřenášel, protože jsem žádné nedostával,“ konstatoval stručně. Není prvním ředitelem úrazovky, kterého Julínkovy plány stály místo. Před rokem odvolal Julínek rovněž kvůli nespolupráci s ministerstvem ředitele Miloše Janečka. Ten letos zvítězil v podzimních volbách a stal se senátorem za ČSSD.
Proti rušení traumacenter včera protestovala i Asociace krajů. Vyzvala Julínka, aby své rozhodnutí vysvětlil a zdržel se dalších kroků.
I přes protesty ale ministr Julínek trvá na svém. Hlavním motivem pro přerozdělení traumacenter je podle něj snaha poskytnout těžce nemocným pacientům co nejlepší péči. Včera otevřené traumacentrum v bohunickém areálu Fakultní nemocnice Brno, které je podle Julínka největším a nejmodernějším, by mělo být vzorem pro celou republiku. Pacienti tam dostanou špičkovou péči a nebude nutné vozit je jinam.
„Nebudou muset podstupovat podobné martyrium jako před dvěma lety například ministr Cyril Svoboda,“ připomněl Julínek politikovu autonehodu. Poté co ho s poraněnou páteří převezli do úrazovky, na vyšetření magnetickou rezonancí ho s hlavou zafixovanou pomocí kovového kruhu navrtaného do lebky museli vézt do fakultní nemocnice. Tam mu museli fixátor sundat a znovu ho upevnit.
Vybudování a vybavení prostor pro nové traumacentrum v Brně stálo necelých pět set milionů korun. „K dispozici jen pro traumacentrum je celkem 62 lůžek, zatímco úrazovka jich má jen padesát,“ uvedl ředitel FN Brno Roman Kraus. Koncem příštího roku by měla být dokončena ještě spinální jednotka. Problém nemá největší moravské zdravotnické zařízení ani s personálním obsazením, a to přesto, že zkušení členové traumatýmu z úrazovky o svém přechodu na nové pracoviště zatím neuvažují. „Atestovaných traumatologů máme více než v úrazovce,“ upřesnil Kraus.
Bohunice by podle Julínka měly být schopny přijmout akutní pacienty z Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a částečně i ze Zlínska. Spádová oblast čítá více než 1,6 milionu obyvatel. Kromě traumacentra nabízejí i další obory, které v úrazovce chyběly, a také heliport s nonstop provozem. Naplno by bohunické traumacentrum mělo začít fungovat od Nového roku.
Osud úrazovky zůstává nejasný. Zákonem o jejím převodu na město se má příští týden zabývat Senát.
***
Traumacentra na Moravě
* Traumacentra, která pečují o pacienty s nejvážnějšími zraněními, dosud na Moravě fungovala ve fakultních nemocnicích v Ostravě, Olomouci, v krajské nemocnici ve Zlíně a v brněnské Úrazové nemocnici.
*Nově ministerstvo status odebralo zlínské nemocnici a úrazovce a přiřadilo jej včera otevřenému traumacentru Fakultní nemocnice Brno v Brně-Bohunicích. Úrazovka podle ministerstva nesplňuje osm z dvanácti kritérií, zlínská čtyři z 12. Někteří odborníci ale audit zpochybňují.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
