* LN Zatím provozujete tři solární elektrárny. Kolik jich k nim přibude v dalších letech?
Stavbou prvních tří elektráren na jižní Moravě jsme ukončili první fázi rozvoje firmy. Naše elektrárna v Hrádku s 1,2 MW výkonu je nyní největší v Česku. Letos zvažujeme postavení šesti elektráren.
* LN Kolik bude činit jejich celkový výkon?
Půjde o deset megawattů. Dvě až tři by měly být půlmegawattové. V jižních Čechách ale už stavíme elektrárnu, která by měla mít výkon 2,5 megawattu. Půjde o největší elektrárnu v Česku a zároveň největší elektrárnu mimo Německo, která je postavená na technologii tzv. tenkého filmu.
* LN Proč jste se vlastně rozhodli pro tenký film, a ne klasickou technologii?
Cena monokrystalických či polykrystalických panelů je velmi vysoká. Je obtížnější dosáhnout takové návratnosti investic, kterou požadujeme.
* LN Tyto panely jsou ale dvakrát účinnější.
To je pravda, ale jen když fungují. Když je příliš velké teplo, příliš zima nebo je zamračeno, klasické křemíkové panely elektřinu takřka nevyrábějí, panely z tenkého filmu ano.
* LN Oznámili jste už expanzi na Slovensko. Kolik projektů tam chcete zrealizovat a kolik investovat?
Jižní části Slovenska jsou lepší k výrobě energie ze Slunce než celé Česko. Problém na Slovensku je ale ten, že v této chvíli tam není žádná zákonná úprava, která by jasně řešila problematiku výroby energie z obnovitelných zdrojů. Do určité míry tam jdeme předčasně, chceme ale mít připravené pozemky a projekty v době, kdy bude legislativa schválena. Máme zájem o přibližně dvě stě hektarů na jižním a východním Slovensku. Za realistický cíl považujeme stavbu elektráren o celkovém výkonu čtyřiceti či padesáti megawattů během příštích čtyř až pěti let.
* LN Kdo jsou vaši největší konkurenti? Velké firmy jako ČEZ?
ČEZ či J&T se o energii ze slunce moc nezajímají. Naším největším konkurentem jsou investoři z Německa a Španělska. Takřka o každý pozemek v Česku, který je vhodný pro stavbu solární elektrárny, musíme svádět boje se zahraničními firmami, které na něm chtějí stavět také.
* LN Musíte oproti minulosti více zaplatit?
Určitě. Před půl rokem jsme mohli získat pozemek za 75 až 100 korun za metr čtvereční. Nyní bych kupoval pozemek i za cenu 150 až 180 korun. V jednom případě nám ale nabízeli pozemek na jižní Moravě za čtyři sta korun za metr.
* LN Jaká je návratnost investice do solární elektrárny?
Nyní jsou naše náklady na megawatt kolem sto deseti milionů korun. I s úroky činí návratnost investic deset let. Vydělávat budeme až potom po dalších deset až patnáct let, v závislosti na životnosti elektrárny.
* LN Co je u nás největší hrozbou pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů?
Konkurence, kapacita sítě a dostupnost vhodných pozemků. Časem počítáme s přesunem našich fotovoltaických projektů ze země na střechy průmyslových objektů.
* LN O jakých dalších zdrojích financování uvažujete? Když jste pracoval v AAA, připravoval jste jejich vstup na burzu.
Během příštích dvou nebo tří let máme dvě možnosti. Jedna je primární úpis akcií na burze, ale není vůbec jisté, jestli je to nejlepší cesta. Druhá možnost, která se mi líbí více, je vydávat „energetické dluhopisy“, což se mi docela líbí. Každý bude moci investovat do obnovitelných zdrojů energie.
* LN Dostáváte dotace?
Fungujeme bez evropských nebo státních dotací, ani jsme o ně nežádali. Nejlepším způsobem, jak podporovat průmysl, je zákonem zaručený výkupní tarif. Věřím, že během deseti či patnácti let bude možné s technologickými pokroky a rozšířením solárních panelů dosáhnout toho, že budou náklady na energii ze slunce srovnatelné s náklady na energii získanou klasickým způsobem.
