30. března 2017 10:02, aktualizováno  10:52 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Bouzov patří státu, odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 13Diskuse
Hrad Bouzov | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hrad Bouzov | foto: http://www.hrad-bouzov.czReprofoto

OLOMOUC Olomoucký krajský soud ve čtvrtek v odvolacím řízení potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který se domáhal navrácení státního hradu Bouzov. Žaloba na Národní památkový ústav (NPÚ), který hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, není podle soudu důvodná.

Stejné rozhodnutí vydal již loni v srpnu olomoucký okresní soud, řád se však proti němu odvolal. Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se řád dovolá k Nejvyššímu soudu.

Hrad Bouzov

Podle soudkyně Ivany Pikalové okresní soud zcela správně vedl řízení a napadený rozsudek je přezkoumatelný. „Okresní soud provedl všechny potřebné důkazy, vyložil správně zákon o majetkovém vyrovnání a aplikoval přitom judikatury z předchozích sporů,“ uvedla soudkyně. Podle soudu řád neprokázal, že má na hrad nárok podle zákona o majetkovém vyrovnání.

„Jsme teprve u druhé instance a v tento okamžik musíme vyčkat písemného vyhotovení rozsudku. Poté zvážíme další kroky, zda budeme podávat dovolání,“ uvedla právní zástupkyně řádu Lenka Charvátová.

Dokazování bylo podle právníků NPÚ, kteří ve sporu zastupovali stát, velmi náročné, spis čítá přes 4000 stran a bylo potřeba kvůli nim projít řadu archivů. Šlo především o historickou rešerši, ve kterém hledali důkazy o vlastnické situaci v období těsně před válkou, po válce a na začátku 50. let minulého století. „Jsme velice rádi, že i odvolací soud dospěl k závěru, že nárok na vydání hradu Bouzov Německým rytířům nepřísluší. Žalovanému se podařilo vyvrátit v řízení všechna tvrzení, často zcela nepravdivá, vesměs však účelová, kterými se snažil Německý řád přesvědčit soud o svém nároku,“ řekl novinářům Petr Wünsch, právní zástupce NPÚ.

Zástupci Německého řádu se domáhali vrácení hradu i jeho mobiliáře s tím, že jde o jejich historický majetek. Hlavním důvodem zamítnutí žaloby bylo podle soudu to, že předmětné věci byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů německé společnosti, která je tehdy vlastnila, proto se na něj zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nevztahuje. V řízení bylo podle soudu prokázáno, že řád byl v roce 1939 zrušen.

Podle právních zástupců NPÚ se především prokázalo, že řád nevlastnil tento majetek v rozhodném období, tedy od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, jak to vyžaduje zákon o majetkovém vyrovnání. Řád navíc podle právního zástupce NPÚ Wünsche po roce 1945 nepožádal podle zákona z roku 1946 o vrácení svého majetku, který byl konfiskován Německou říší.

Hrad Bouzov

Bouzov byl založen na počátku 14. století. Zakladatelem byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který dal hradu jméno. Poté se na hradě střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu.

  • V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad s kratšími přestávkami do konce 15. století; v jeho držení se vystřídali příslušníci dvou větví rodu. Je možné, že se na Bouzově narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil.
  • V roce 1558 hrad vyhořel, opraven byl jen částečně a v dalším období spíše chátral. Teprve na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů (od roku 1929 Německý řád).
  • Dnešní pozdně gotický vzhled získal hrad po přestavbě v letech 1895 až 1910. Opevněný areál obehnaný okružní hradbou tvoří vlastní hrad a předhradí. Obytné paláce uzavírají nepravidelný půdorys nádvoří a jejich dominantou je vysoká věž. Rozsáhlá přestavba provedená v duchu německé pozdní gotiky a renesance do značné míry respektovala středověkou dispozici.
  • Projekt a plány rekonstrukce vypracoval architekt Georg von Hauberisser na základě požadavků arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který stavbu platil ze svých prostředků.
  • V držení řádu zůstal hrad až do října 1938, kdy ho zkonfiskovali nacisté a spolu s dalším řádovým vlastnictvím byl předán do německé správy. Hrad získal šéf SS Heinrich Himmler, během okupace byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS.
  • Po válce byl Bouzov znovu konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu. Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998. Národní památkový ústav (NPÚ) hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí. Památkáři svůj krok zdůvodnili tím, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi nevztahuje.
  • Olomoucký krajský soud dnes v odvolacím řízení potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který se domáhal navrácení hradu. Žaloba není podle soudu důvodná. Stejné rozhodnutí vydal již loni v srpnu olomoucký okresní soud, řád se odvolal. - Romantický Bouzov je jednou z nejznámějších moravských památek, je nejnavštěvovanější památkou Olomouckého kraje. V roce 2016 jej navštívilo 121.000 lidí. Od roku 1999 je národní kulturní památkou.
  • Hrad je oblíbeným místem filmařů. Proslavil se zejména díky pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, objevil se ale také v seriálu Arabela, italské pohádce Fantaghiro, v pohádce O medvědu Ondřejovi, filmu Kopretiny pro zámeckou paní a také v Království potoků.

ČTK
  • 13Diskuse