MANCHESTER, LONDÝN Kdysi mocné britské odbory o sobě dávají znovu vědět. Poté co jim v 80. letech srazila hřebínek železná lady Margaret Thatcherová, když neustoupila rok trvající stávce horníků, se předáci znovu hlásí o slovo.
Od květnového oznámení razantních rozpočtových škrtů ministra financí George Osborna to mezi odbory vře. Všechny svorně tvrdí, že šetření je příliš razantní a podkope obnovu britské ekonomiky.
V pondělí se na manchesterském kongresu TUC předáci hlavních odborových svazů, sdružujících více než 6 milionů pracovníků, dohodli, že budou po říjnovém představení definitivní podoby nového rozpočtu společně koordinovat protestní akce.
Robert Crow, generální tajemník odboru RMT, jenž sdružuje železničáře a stojí za stávkou londýnského metra z minulého týdne, dokonce volá po „občanských nepokojích“. Crow sice patří k největším radikálům, ale jeho názory začínají být stále populárnější.
„Omezování služby, hrozba ztráty zaměstnání a nárůst nerovnosti, to je cesta, jak z Británie udělat temnější, hrubší a strašidelnější místo,“ prohlásil předseda TUC Brendan Barber. „Musíme začít a vyhrát debatu o budoucnosti naší ekonomiky. Je třeba zmobilizovat každou obec a každého voliče,“ hřímal Barber.
Odboráře přijel na kongres TUC dokonce uklidnit guvernér britské národní banky (BoE) Mervin King. Stalo se tak podruhé za 142letou historii TUC. King sice podpořil vládní šetření, ale zároveň přislíbil pomoc od BoE v případě nouze.
„Pokud bude zotavení ekonomiky pomalejší, než se čeká, podpoříme domácí poptávku“, uvedl King. To lze udělat například snížením základní úrokové sazby, což by bankám umožnilo nabízet levnější úvěry. Zároveň by ale vznikl tlak na růst cen a inflace, která momentálně činí 3,1 procenta a převyšuje bankou stanovený cíl o jedno procento. K protestům se přidali i zaměstnanci britské veřejnoprávní televize BBC, kteří oznámili dvě 24hodinové stávky. První z nich má proběhnout 5. října, kdy se bude konat sjezd vládní strany konzervativců, a druhá 19. října, kdy premiér David Cameron představí definitivní podobu rozpočtových škrtů. Zaměstnanci BBC nesouhlasí se změnami v penzijním systému.
Šéf televize Jeremy Hunt se je snažil přesvědčit, aby od svého záměru ustoupili a „brali ohled na plátce koncesionářských poplatků“, kteří budou chtít vědět o vládních opatřeních. Svaz novinářů připustil, že pokud se navrhované změny upraví, od stávky ustoupí.
Vláda není ve snadné pozici. I ve světle nejnovějších dat o rostoucí nezaměstnanosti ji čekají těžké měsíce. Pokud se ale ministři škrtů vzdají, ztratí u odborářů veškerou autoritu.
