BRUSELSKÝ ZÁPISNÍK
Náhodným šmejděním po líhních komentátorů unijního cvrkotu se ukázala následující věc: český ČEZ spolufinancuje Středisko pro studium evropské politiky (CEPS), jeden z hlavních bruselských think-tanků, jehož analytici se zabydleli už i v domácím tisku.
Nejde o tajnou informaci. Zkratku ČEZ lze najít v seznamu sponzorů CEPS v jeho výroční zprávě. Energetický gigant se tu sice vyjímá coby jediná česká firma, společnost mu ale dělají stejně silní nebo ještě silnější hráči z oboru: E. ON., EdF, RWE, British Energy, Vattenfall atd.
Abonentem CEPS je ČEZ od září 2006, tedy krátce poté, co hlavní navrhovatel eurozákonů, Evropská komise, přišel s nápadem přeskupit pravidla na kontinentálním trhu a CEPS v reakci na to vytvořil tým expertů zaměřený speciálně na energie.
Členství v institutu stojí firmu dvanáct tisíc eur ročně a podle Zuzany Krejčiříkové z ČEZ za to má „unikátní příležitost podílet se na utváření evropské energetické politiky a legislativy“ - prostřednictvím kontaktů, schůzek, zkrátka náhledu do bruselské kuchyně, který think-tanky typu CEPS mají. Zájem podniku předplatit si politologické centrum v Bruselu tak sice může na první pohled působit nesrozumitelně, při bližším ohledání je ale nanejvýš logický.
Samotný institut získal v ČEZ movitého, a tedy spolehlivého partnera. Dál ho příliš neřeší, hlavně proto, že podobných sponzorů má desítky. Jak říká Marco Incerti z vedení CEPS, středisko se drží pravidla, že každý podnik platí stejný poplatek - pohybuje se okolo 0,5 % celkového rozpočtu -, čímž se CEPS snaží uchovat nezávislost analýz a názorů svých lidí. Je potřeba na tomto místě něco dodat? Vlastně není. Snad jen že ČEZ opět potvrdil, že je to skutečně globální firma se vším všudy.
Ze stejného soudku - a zajímavější - je zpráva o Gazpromu v CEPS. Hned na úvod budiž jasně řečeno, že Gazprom zatím NENÍ sponzorem ani CEPS, ani žádného jiného think-tanku v Bruselu. Zatím. Chce jím totiž být. Evropský příběh ruské firmy se rozběhl zhruba ve stejné době, kdy ČEZ podal přihlášku do CEPS, a ze stejných důvodů: chystaná změna na unijní energetické šachovnici. Dnes podnik zaměstnává svými zadáními zhruba desetičlenný tým v nejprestižnější bruselské konzultační a vlivové agentuře a netají se svými ambicemi následovat svoje západní konkurenty, i pokud jde o sponzoring think-tanků. „Gazprom by velmi rád rozvinul svoje vztahy se zdejšími instituty, univerzitami a podobně,“ potvrdil člen gazpromského týmu Gregor Kreuzhuber.
Co by v takové chvíli dělal oslovený institut? „Nemáme žádná striktní pravidla, kdo může být našim sponzorem a kdo ne,“ zamýšlí se Marco Incerti z CEPS. „Určitě bychom řekli ne firmě, které dováží krvavé diamanty z Afriky. Ale Gazprom... skutečně tvrdé argumenty proti by se asi těžko hledaly,“ dodává.
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
