V současné době navštěvuje bohemistiku na sofijské univerzitě okolo šedesáti studentů. Čeština se v Bulharsku učí ale i v Plovdivu a Blagoevgradu a zájem o ní je opravdu velký.
V roce 1993 byl dokonce v Sofii založen Bohemia klub (první instituce svého druhu v Bulharsku), který má nyní asi 40 základních členů, mezi nimiž jsou studenti a učitelé, ale i novináři či překladatelé. „Akcí máme hodně, od prezentací knih a časopisu, přednášek až po večírky u piva a bramboráků,“ říká předseda klubu Vladimir Penčev. „Také jsme pořádali akce na zachování Českého centra v Sofii, které chtěli před lety zrušit, a budovy pivovaru bratří Prošků v Sofii - tehdy v 90. letech se to podařilo, dnes už ne, letos budovu zbourali.“
Klub vydává i časopis Homo Bohemicus, a protože zájem o jeho aktivity stále narůstá, v příštím roce by měl být spuštěna i jeho internetová stránka. Zvláštní pozornosti se u bulharských bohemistů dostalo i českému fenoménu Járovi Cimrmanovi. Možná i proto, že podobná „bytost“ v bulharském prostředí neexistuje. „Cimrman je zvláštní kapitolou v činnosti Bohemia klubu v 90. letech. Cimrmanologie byla podnětem k poznání „českosti“. Tehdejším studentům bohemistiky se to zalíbilo a z toho vzešlo několik inscenací Cimrmanových her,“ vypráví Penčev. První - Dobytí severního pólu - režíroval mladý bohemista Nikolaj Penev, který nyní působí v Česku. Přímo v Sofii výsledek jejich snahy ocenili i Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. „V posledních letech je však bulharská cimrmanologie poněkud letargická,“ uzavírá předseda klubu s pozvdechem.
V roce 1993 byl dokonce v Sofii založen Bohemia klub (první instituce svého druhu v Bulharsku), který má nyní asi 40 základních členů, mezi nimiž jsou studenti a učitelé, ale i novináři či překladatelé. „Akcí máme hodně, od prezentací knih a časopisu, přednášek až po večírky u piva a bramboráků,“ říká předseda klubu Vladimir Penčev. „Také jsme pořádali akce na zachování Českého centra v Sofii, které chtěli před lety zrušit, a budovy pivovaru bratří Prošků v Sofii - tehdy v 90. letech se to podařilo, dnes už ne, letos budovu zbourali.“
Klub vydává i časopis Homo Bohemicus, a protože zájem o jeho aktivity stále narůstá, v příštím roce by měl být spuštěna i jeho internetová stránka. Zvláštní pozornosti se u bulharských bohemistů dostalo i českému fenoménu Járovi Cimrmanovi. Možná i proto, že podobná „bytost“ v bulharském prostředí neexistuje. „Cimrman je zvláštní kapitolou v činnosti Bohemia klubu v 90. letech. Cimrmanologie byla podnětem k poznání „českosti“. Tehdejším studentům bohemistiky se to zalíbilo a z toho vzešlo několik inscenací Cimrmanových her,“ vypráví Penčev. První - Dobytí severního pólu - režíroval mladý bohemista Nikolaj Penev, který nyní působí v Česku. Přímo v Sofii výsledek jejich snahy ocenili i Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. „V posledních letech je však bulharská cimrmanologie poněkud letargická,“ uzavírá předseda klubu s pozvdechem.
