Když se ptali Bismarcka, kde by chtěl být, až nastane konec světa, německý kancléř měl jasno: V Anglii, tam všechno přijde až o sto let později. Ten výrok je zapomenut skoro jako samo britské zpátečnictví. Zato takové Švýcarsko. Poslední evropský stát, který vstoupil do OSN. Poslední kontinentální výspa západní Evropy, která se začlení do Schengenu. Poslední země v Evropě, kde popravili čarodějnici. Jenže ani Švýcarsko už není, co bývalo. Vláda kantonu Glarus se rozhodla nešťastnou Annu Göldiovou, sťatou 13. června 1782, rehabilitovat.
Švýcarsko je pozoruhodná země, dbající na svou tradici. Právě Švýcaři si tradičně v referendu odhlasovali netradiční krok - nebrzdit přistěhovalectví, ač každý pátý obyvatel je už cizinec. A teď ta čarodějnice. Švýcaři se rozhodli, že justiční vražda, byť stará 226 let, ke švýcarské tradici nepatří. Není to rozhodnutí vrchnosti, ale - opět podle tradice - shoda autorit v kantonu Glarus: „Anna Göldiová žije v symbolické podobě dále, vyzývá nás k zájmu o nespravedlnost, ať už je toho zájmu třeba kdekoliv.“
Vida je, Švýcary. Rehabilitují čarodějnici, vraždu nazývají vraždou a zajímají se o nespravedlnost, ať se děje kdekoliv. Kde by chtěl být Václav Klaus, až nastane konec světa? Ve Švýcarsku?
Čtěte „Poslední...“ na str. 12
