Nedávno jsem si v novinách přečetla, že roste zájem o uložení peněz do bezpečnostní schránky. Naše ekonomická poradkyně mi vysvětlila, že banky sice garantují vklady, ale peníze vyplatí až po třech měsících. Účet máme u banky, která byla jmenována mezi ohroženými. Proto jsem pro jistotu vybrala část peněz, kterými naše „neziskovka“ disponuje, a uložila je do schránky. Je to částka, která by nám stačila po ony tři měsíce na mzdy a provoz.
Momentálně na světové krizi mírně vyděláváme. Část peněz dostáváme v dolarech, proto jsme prodělávali na zpevněném kurzu koruny. Teď dolar zase posiluje a to je pro nás výhodné. V soukromém životě jsem si žádné krize nevšimla. Z médií vím, že se zadrhává automobilový průmysl, firmy začínají propouštět a mají odstávky. Nemám z toho dobrý pocit, ale neumím si představit, co dalšího by mohlo následovat. Pořád se mluví o krizi, ale já vlastně nevím, co se tím myslí, co mohu očekávat, jak by se člověk měl chovat. Uvítala bych víc rozborů a článků o tom, jak vlastně může moderní krize vypadat.
***
Eva Komárková (52), ředitelka neziskové organizace
