Zlato je bezpečnější než akcie, a proto jeho cena výrazně posiluje.
NEW YORK / LONDÝN / PRAHA Kdykoli světem hýbe politická či ekonomická nejistota, investoři se zbaví akcií a vrhnou se na bezpečnější zlato. A to je to, co se právě děje.
Už dva dny za sebou cena tohoto kovu na světových trzích láme rekordy. Včera již cena zlata překročila hranici 1240 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu).
Navíc to vypadá, že investoři jen tak chuť na blyštivý kov neztratí a do konce roku jeho cena ještě významně poroste.
Problém je v tom, že hráči na trhu nevěří, že masivní pomoc zemí EU zadluženému Řecku zabere. Navíc se bojí, že Atény do ekonomické mizerie stáhnou další země eurozóny: Španělsko, Portugalsko nebo Itálii. „Tím programem pomoci se kupuje čas, ale neznamená to, že krize musí být pryč. A právě to se odráží v ceně zlata,“ vystihl včera náladu trhu partner společnosti Logic Advisors Bill O’Neill. Podle něj ještě zdaleka není vyhráno a citelné problémy eurozóny mohou ještě přijít.
To je také důvod, proč v současnosti dávají investoři stále větší přednost zlatu před cennými papíry a eurem.
Od února přitom cena kovu vzrostla již o pětinu a podle analytiků nic nenasvědčuje tomu, že by se měl tento trend změnit.
„Zlato zažívá býčí trend a z minima, na němž bylo v roce 1999, se jeho cena neustále zvyšuje. Předpokládáme, že tento trend ještě neskončí,“ prohlásil Hans Kashyap, prezident společnosti Analytics Research. Britská investiční banka Barclays předpokládá, že pokud vydrží příznivý trend, cena zlata by se mohla v nynějším cyklu vyšplhat až na 1500 dolarů za troyskou unci. To si myslí i analytik společnosti Colloseum Boris Tomčiak s tím rozdílem, že této hodnoty zlato dosáhne až v průběhu několika let.
Další problém: čínský růst Jenom pro srovnání, jaký cenový skok tato komodita urazila za deset let: v roce 2000 platili obchodníci na trhu zhruba 280 dolarů za troyskou unci – čili o téměř tisíc dolarů méně.
Obavy o osud eurozóny jsou sice hlavním faktorem, který je zodpovědný za současný růst poptávky, ale nejsou jediným.
Je jím paradoxně rychlý ekonomický růst v Číně a v Asii jako takové, který by mohl vést k růstu inflace. „V Asii se začínají zvyšovat inflační tlaky, což je pro zlato pozitivní,“ upozornil Boris Tomčiak.
Další nebezpečí pro Čínu představuje rekordní růst cen nemovitostí. Podle čínského Národního statistického úřadu vzrostly ceny nemovitostí ve velkých městech v dubnu o 12,8 procenta, což je největší meziroční skok za posledních pět let.
Investoři se nyní obávají, že se tam vytváří bublina podobná té, jejíž prasknutí způsobilo zhroucení amerického trhu s nemovitostmi.
Prudké posilování zlata není žádná historická novinka. V průběhu sedmdesátých let minulého století se po ropné krizi cena zlata během několika měsíců vyšplhala z 200 dolarů až na 850 dolarů za troyskou unci.
V průběhu osmdesátých a devadesátých let cena zlata opět klesla až na 250 dolarů za unci. Od přelomu tisíciletí ale hodnota kovu nepřetržitě a prudce stoupá. Výrazně však začala růst až v roce 2008 v souvislosti s hypoteční krizí ve Spojených státech, kdy cena zlata poprvé od roku 1980 překročila hranici 850 dolarů.
