Francouzský týdeník Le Point tak svůj článek nadepsal Kundera udavač?, britský The Independent zas Nesnesitelná zrada Milana Kundery? a text ve Financial Times Deutschland se ptá: „Zrovna Milan Kundera? Ten český autor, jenž byl sám proti stalinismu?“ Vedle The Independent pak využívá narážky na nejslavnější Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí také ruský podnikatelský list RBK Daily, když mluví o „nesnesitelné tíži“ nařčení. Často se také porovnává případ Milana Kundery s přiznáním Güntera Grasse, že za války byl členem Waffen-SS. Die Welt napsal: „Jako morální instituce už spisovatel neobstojí... Stejně jako Grass obával se i Kundera zjevně toho, že by přiznáním podlomil svou morální autoritu. Autoritu, již využíval k opakovanému zanícenému napadání komunistického režimu a k požadování lidských práv a svobody.“ Má co skrývat?
Ruský režisér Ivan Dychovičnyj, který právě připravuje snímek o Majakovském, uvedl: „Grass se veřejně odhalil, a to byl velký krok. Milan Kundera tak neučinil. Pokud je to pravda, vypadá to s ním velmi špatně.“ Další listy však pochybnosti o pravdivosti vynechávají a vyjadřují se velmi ostře. Rakouský Kurier v článku Básníkova zrada uvádí, že „Milan Kundera poslal v roce 1950 nepřítele režimu pod nůž“. Ruská Gazeta doplňuje: „Mlčenlivost proslulého spisovatele a jeho zvyk cestovat inkognito se nyní Čechům jeví z jiné stránky... Ukázalo se, že má co skrývat.“ A německý Die Welt mluví o „ostudné zradě Milana Kundery“.
Byly ale slyšet i smířlivější hlasy. Le Figaro se tak zmiňuje o Češích, kteří autora „obdivně nenávidí“. A francouzský server Causeur uvedl, že nyní „budou všichni tuto pomluvu dokola opakovat“, ovšem že tato bublina brzy splaskne.
