V neděli se po deseti dnech vrátila z Izraele, kam se poprvé v životě vydala: její přítel tam trvale žije. Studentka také říká, že ji při napadení zaskočila reakce českých úřadů.
Poslanci chtějí ambasádu v Jeruzalémě. Není to teď na místě, říká prezident |
Lidovky.cz: Kde vás zastihl útok?
Byla jsem v Tel Avivu, konkrétně jsme bydleli ve starém městě. Válka mě zastihla v posteli: probudila jsem se, když obranný systém Iron Dome (Železná kopule – pozn. red.) začal likvidovat rakety vypálené na město. Třáslo se nádobí. Přítel pro mě šel hledat nejbližší kryt. Nikomu neotevírej dveře, řekl. Když ho našel, zjistil, že je starý a dlouho nevyužívaný. Schovala jsem se tedy raději pod postelí v pozici, kterou tam zná každý: břichem k zemi a s rukama za hlavou, kdyby se něco zřítilo. On jel zkontrolovat rodinu. Používala jsem výstražnou aplikaci na mém telefonu, která vibracemi a pípáním upozorňuje na dopadající rakety. Signalizace byla intenzivní.
Když jsme později vyjížděli z Tel Avivu na letiště, tak jsem pozorovala opuštěné město. Všichni byli v úkrytech. Jen na pláži bylo pár lidí, kteří si zjevně rozhodli udělat pěkný poslední den než začne válka, kterou Izraelci, se kterými jsem mluvila, očekávali jako dlouhou. Pokračování na straně 4
Lidovky.cz: Jak probíhal váš odlet?