17. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

České louky ztichly, z krajiny ve velkém mizí ptáci. Hlavně kvůli chemii v zemědělství

Skřivan polní | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Skřivan polní | foto: Neil Smith – Flickr

PRAHA Ptačí říše dostává v Česku pořádně zabrat. Co do počtu polních a lučních ptáků jsou na tom populace v ČR nejhůře v historii. Oproti roku 1989 se jejich úbytek výrazně prohloubil. Může za to především intenzivní zemědělství. Ptákům chybí zdroj potravy, protože na obrovských zemědělských lánech není útočiště pro hmyz.

„Jsou druhy, které už prakticky vymizely, přitom kdysi bývaly hojně zastoupeny a patřily k těm nejběžnějším, všudypřítomným druhům. Například chocholouš nebo sýček obecný,“ řekl LN ředitel kanceláře České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Chocholouši sýček byli podle něj ještě před padesáti šedesáti lety naprosto všude, potom začali ubývat a dnes u nás hnízdí poslední desítky párů. Oba jsou tak zařazení mezi kriticky ohrožené druhy. Neubývají jen polní a luční ptáci, populace klesají i u vodních okřídlenců. Nežije jich u nás ale tolik druhů, aby to znamenalo výrazný zásah do celkového stavu opeřenců.

Mizející ptáci.

Mizející ptáci.

Ornitologové bijí na poplach a sbírají podpisy do petice s příznačným názvem Vraťme život do krajiny. Lidé mohou připojit svoje jméno do doby, než budou jasné nové podmínky evropské společné zemědělské politiky. 

Změňme zelenou poušť, ať se ptáci vrátí

„Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ líčí hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické Martin Šálek s tím, že u nás zbývá tak 100 až 130 párů malé sovy.

Nejde o jediného okřídlence, jehož populace za poslední léta prudce klesala v důsledku intenzivního zemědělství. I pěvec z čeledi skřivanovitých – chocholouš obecný – už patří mezi kriticky ohrožené druhy. „To znamená, že jim v tuto chvíli pomáhají cílené programy, třeba vysekávání lovišť nebo vyvěšování bezpečných budek, do kterých se nedostanou predátoři,“ vysvětluje pro LN ředitel kanceláře České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Úbytek se podle něj týká mnoha dalších druhů, které dnes ještě stále řadíme mezi běžné. A jsou jich v přírodě statisíce. „O to závažnější je, že je u nich pokles populací na desítkách procent,“ dodává Vermouzek. Mezi takové patří například skřivani polní, kterých jsme za posledních třicet let ztratili na jednu třetinu, což Vermouzek označuje za neuvěřitelné. Týká se to ale třeba také strnada obecného.

Ještě hůř je na tom podle Vermouzka koroptev polní, která dříve patřila mezi lovnou zvěř. „Ve čtyřicátých letech se psalo, že kdyby z naší krajiny zmizelo úplně všechno, koroptví bude stále plno. Nikdo si nedokázal představit, že tak hojný druh, který byl doslova za každým plotem, z krajiny úplně zmizí,“ popisuje ornitolog. Odhaduje se, že ve 30. letech šly počty koroptví do milionů, nyní jsou to řádově tisíce hnízdících párů.

Mohou se vrátit

Za rapidní úbytek ptáků v Česku může především intenzivní zemědělství – velké lány, chemie. „Jako ukazatel, který krásně dokládá příčinu úbytku ptáků, je intenzita zemědělství měřená výnosem na hektar. Čím vyšší výnosy, tím je to horší,“ sdělil Vermouzek. Ohromné lány totiž nemají jakýkoliv rozdělující prvek, a tedy ani úkryt.

Nejde přitom jen o to, aby se kde měli schovat ptáci. Úkryt potřebují i další živočichové, kteří slouží ptákům jako zdroj potravy. Podle Vermouzka pole prakticky připomínají zelenou poušť, kde jsme s využitím chemie schopni otrávit a zdecimovat jakékoliv planě rostoucí rostliny a hmyz.

I proto ornitologové v petici s názvem „Vraťme život do krajiny“ žádají například, aby alespoň na deseti procentech ploch ve všech typech krajiny, tedy i té zemědělské, nebyly používány chemické přípravky, a plochy tak mohly sloužit jako útočiště nejen pro ptáky, ale také zvěř, hmyz a původní plané rostliny. Za peticí nestojí jen znalci ptactva. Připojila se rovněž Českomoravská myslivecká jednota.

Společně chtějí i to, aby se dbalo na opatření pro zadržení vody v krajině a zmenšení souvislých polí, na kterých se pěstuje jen jedna plodina, konkrétně na nejvýše dvacet hektarů. Větší lány by se podle ornitologů i myslivců měly rozčlenit cestami, biopásy, alejemi nebo větrolamy.

Podpisy se budou sbírat až do chvíle, kdy bude jasná nová evropská společná zemědělská politika. Česko pak podle ní bude nastavovat konkrétní podmínky, za jakých se budou vyplácet dotace.

To, že by to mohlo pomoci, dokládá i příklad zmíněné koroptve. Se změnou hospodaření se trend úbytků začal vytrácet. „Na začátku devadesátých let u nás došlo k výpadku financování zemědělství. Nebyla státní podpora, tím pádem neměli zemědělci na intenzivní způsoby obhospodařování adrahou chemii. Okamžitě na to zareagovali ptáci, potažmo celá příroda, tím, že se začali vzpamatovávat,“ líčí šéf ornitologické společnosti.

Další vlna dotací, která přišla potom – vstup do EU, a tedy i čerpání evropských peněz –, způsobila podle Vermouzka, že jsme na tom co do počtu ptáků nejhůře v historii. Pokles ptactva v zemědělské krajině se od roku 1989 výrazně snížil.

Novými pravidly ve společné zemědělské politice chtějí ornitologové předejít tomu, aby to s ostatními ptáky dopadlo tak jako třeba se zmíněným sýčkem. „Ve chvíli, kdy už se to dostane takhle daleko, je všechno špatně amusí přijít nějaký nouzový režim ochrany přírody,“ říká Vermouzek. Nevalně jsou na tom také vodní ptáci. I tady se přitom promítá, jak se měnila česká krajina a mizely z ní například mokřady. Tedy i mokřadní ptáci.

Podle Vermouzka je navíc voda, podobně jako zemědělská krajina, využívána s velkou intenzitou, a tak ubývá například kachen. „Z vodních nádrží se stávají velkovýkrmny kaprů bez jakéhokoliv jiného života, který se tam prostě už nevejde,“ říká.

Eliška Nová

Autor

Eliška Nováeliska.nova@lidovky.czČlánky

ZE ŽIVOTA MÁMY: Vybírám školu pro syna... a je to peklo!
ZE ŽIVOTA MÁMY: Vybírám školu pro syna... a je to peklo!

Vybírám vhodnou škole pro syna, čas se krátí a já stále váhám.

Najdete na Lidovky.cz