Zeman bude volit ANO, předvolební koalice označil za podvod. Babiš by se mu líbil i jako kandidát na prezidenta |
„Návrh jsem učinila řádně v pátek, tak proč bych jej měla znovu opakovat? Je nyní na vládní agendě, kdy jej zařadí na program vlády,“ uvedla pro Lidovky.cz Benešová po zasedání kabinetu. Ta se kvůli Střížovi dostala do kolize s Babišem, jenž někdejšího vojenského prokurátora do funkce příliš nechce. Ministerský předseda přitom rozhoduje, co a kdy budou ministři projednávat. V pondělí na dotaz, proč se kabinet záležitostí nezabýval, neodpověděl.
V neděli však Babiš předestřel, že si pohrává s myšlenkou odložit jmenování a nechat jej na novou vládu, jež vzejde z říjnových voleb. Do té doby by Stříž byl vedením Nejvyššíhostátního zastupitelství pověřen. „Otázka je, když opozice říká, nedělejte to, nechte to na nás, tak jednou z možností je, že jim vyhovíme,“ prohlásil premiér v neděli na CNN Prima News. To ostatně v ten samý den zopakoval i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který vyzval současnou menšinovou vládu ANO a ČSSD, aby Zemanova nástupce nevybírala.
To však skrývá hned dva zádrhele. Dle končícího šéfžalobce Zemana – mandát mu vyprší 30. června – se Česko bez plnohodnotného nejvyššího státního zástupce ocitne v právní nejistotě. „Na podání dovolání je dvouměsíční lhůta. Když se překročí, dovolání se nepodá. Na mimořádné kasační oprávnění jsou tři měsíce. Pokud ji překročíte, zrušit zastavené stíhání nelze. Pro správní žalobu běží tříletá lhůta. Hrozí i další komplikace,“ varoval Zeman v rozhovoru pro Lidovky.cz s tím, že stát by mohl čelit lavině správních žalob.
Už v minulosti se přihodilo, že dovolání podepsané Zemanovým zástupcem Nejvyšší soud odmítl. Dle Benešové to ale problém není. „Nemyslím, že hrozí právní nejistota, pokud Nejvyšší státní zastupitelství zatím povede statutární zástupce,“ napsala webu Lidovky.cz ministryně. Znalci české justice však upozorňují, že provizorium může velmi rychle prověřit právě Nejvyšší soud. Ročně totiž úřad šéfžalobce podá okolo stovky dovolání.
Pověřený zástupce navíc může ve funkci zůstat poměrně dlouho. Po volbách se bude skládat nová vláda, což po těch v roce 2017 zabralo mnoho měsíců. Kdykoli v tomto období přitom může padnout jak současná ministryně spravedlnosti, tak i návrh na jmenování jiného šéfžalobce než Stříže.
Otázka výběru nejvyššího státního zástupce vykouzlila podivuhodnou kudrlinku i na další klíčové personálii. A sice jmenování příštího ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). Mandát současného šéfa BIS Michala Koudelky vyprší v polovině srpna. O překvapení se postaral sám Babiš, když naznačil, že obě nominace – na posty šéfžalobce a ředitele civilní kontrarozvědky – chce řešit shodným postupem. Tedy tak, že by výběr přenechal až příští vládě. „Měli bychom být konzistentní. Pokud tyto dvě významné funkce budeme řešit, tak to buď necháme na příští vládu, nebo to nějak rozhodneme. Nemám v tom jasno,“ uvedl Babiš v neděli na Primě.
Až dosud vláda Koudelku opakovaně za práci v čele služby chválila a navrhovala ke jmenování do generálské hodnosti. Ani opozice v tomto případě neměla nic proti, aby Koudelka stál dalších pět let v čele naší největší tajné služby.
Rozhodně proti je však prezident Miloš Zeman, jenž v minulosti mnohokrát činnost BIS kritizoval. Opakovaně též odmítl jmenovat Koudelku generálem. Zeman přitom platí za Babišova spojence v politice. Zmínil, že bude volit ANO, a očekává se, že Babiše pověří jednáním o sestavení vlády, ačkoli by hnutí ANO mohly ve volbách přeskočit koalice Pirátů a STAN či Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Zeman řekl, že vyjednáváním o vládě nejprve pověří lídra vítězné strany a ne koalice.
Bolestné tápání
Pokud by kabinet Koudelku nejmenoval, ocitla by se BIS bez šéfa. Jejím vedením by dočasně byl pověřen někdo z jeho současných náměstků. Dle lidí z bezpečnostní branže by to chod služby ovlivnilo. „Všichni by čekali, až bude jasné, kdo se stane ředitelem. Práci to moc nepřidá,“ upozornil web Lidovky.cz zdroj z bezpečnostní komunity.
Dlouhé tápání by představovalo pro Česko problém i z pohledu spolupráce s partnerskými zpravodajskými službami; sdílení mnohdy mimořádně choulostivých státních tajemství totiž nejistota tuze nesvědčí. Ochota spolupracovat často závisí na důvěře právě v konkrétní osobu v čele kontrarozvědky.
