„Dokud nebude ležet na stole dohoda o relokačních číslech, dohoda o relokačních podmínkách, tak nemá smysl se o tom začít bavit,“ uvedl Haišman k přijímání uprchlíků. „My jsme připraveni od zhruba září na tom pracovat, ale neřekneme žádnou další podrobnost, dokud nebudou hotové dohody, které leží v Bruselu na stole,“ podotkl dále.
Přijmeme 1500 uprchlíků, dohodla se vláda. Teď ji čeká jednání s EU |
Evropské komisi ani lucemburskému předsednictví se podle něj zatím nedaří dotáhnout věc do konce. Neočekává ani, že by konečné dohody dosáhli ministři vnitra, kteří budou jednat 20. července v Bruselu.
Vedle stanovení přesných počtů, chce Česko i jasná pravidla procesu. „My máme jeden zájem. Abychom relokovali jen z té země, do které budeme moci nasadit své lidi. Aby nám někdo nevybíral někoho bez jakékoliv rozmyslu,“ poznamenal Haišman. Členské státy Evropské unie podle něj musí mít dozor nad výkonem azylových a imigračních procedur v Itálii a Řecku. „Pokud to nebude kondicionálně propojené, tak Česká republika bude proti tomu, aby se relokovalo,“ řekl.
Uprchlíků z prostoru Evropské unie by ČR měla podle představ vlády převzít letos a v příštích dvou letech 1100. „My si samozřejmě ve finále úplně nebudeme vybírat v té relokaci. Ale z těch lidí, které nám nabídnou, chceme udělat bezpečnostní screening a také mimo jiné pohovor s tím člověkem,“ uvedl ředitel odboru. „Také při tom pohovoru se ho zeptáme na jeho vůli k nám jít,“ doplnil.
Dalších 400 uprchlíků by mělo Česko do roku 2017 přijmout z oblastí mimo Evropsku unii, například Jordánska, Kurdistánu nebo Sýrie.
Země EU by si měly během dvou let rozdělit celkem 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20 tisíc běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy EU mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
Vděční uprchlíci pomohli Italům po ničivém tornádu: Víme, co znamená všechno ztratit |
Haišman hovořil s novináři, poté co mu na ministerstvu vnitra organizace na ochranu lidských práv Amnesty International předala petici více než půl milionu Evropanů, kteří žádají své lídry, aby urychleně řešili situaci uprchlíků a migrantů na evropských hranicích.
Petice, kterou podepsalo i asi 1500 Čechů, požaduje, aby evropští politici uprchlíkům, kteří se dostanou do Evropy, zajistili přístup k řízení o mezinárodní ochraně nebo, aby ukončili spolupráci na omezování migračních toků do EU s třetími zeměmi, které mají nízkou úroveň ochrany lidských práv.