„Nákazová situace v okolních zemích se zhoršuje hned u dvou nebezpečných chorob současně, a je tedy otázkou času, kdy se některá z nemocí znovu objeví na našem území,“ uvedl k výskytu prasečího moru a ptačí chřipky ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
A jsou vůbec nebezpečím? Vybíjení norků provázejí v Dánsku zmatky, k vyhubení těchto zvířat možná nedojde |
Nákaza prasat africkým morem se vyskytla v poslední době již ve druhé německé spolkové zemi, a to po Braniborsku i v Sasku sousedícím se severozápadem Čech. Již dříve se nemoc objevila i v Polsku a dalších zemích v Evropě. „Pokud jde o populaci divokých prasat v našich rizikových oblastech, chceme myslivce motivovat, aby ji co nejvíce snížili. Proto jsme se dnes dohodli na oblasti s intenzivním lovem divočáků a také na nově zavedeném zástřelném. Současně jsme v této oblasti zvýšili nálezné za uhynulá nebo sražená prasata,“ oznámil ministr.
Odměna za odstřel
Zóna intenzivního lovu bude vyhlášena od 16. listopadu ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji u hranic s Polskem a Šluknovském výběžku v Ústeckém kraji u hranic s Německem. Oblast je ze severu ohraničena státní hranicí a ve vnitrozemí ji podle ministerstva vymezují silnice mezi Harrachovem a Hřenskem, které vedou přes Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, Jablonné v Podještědí, Nový Bor, Děčín a Hřensko.
Motivovat lovce k posílení lovu má v této oblasti nově zavedené zástřelné 2000 korun za ulovený kus. K důslednějšímu vyhledávání uhynulých zvířat a jejich včasnému odklízení má zase přispět zvýšení nálezného ve vytyčeném prostoru na 3000 korun za kus. Ve zbytku Česka činí nálezné 2000 korun za divočáka. Veřejnost by měla při nalezení uhynulého prasete neprodleně informovat příslušné myslivecké sdružení nebo obecní úřad. Uhynulého prasete by se lidé neměli dotýkat.
Státní veterinární správa (SVS) také zpracovala plán opatření pro případ výskytu afrického moru prasat (AMP) v Česku. „Už v minulosti při likvidaci AMP na Zlínsku se jako velmi efektivní ukázala kombinace intenzivního odlovu divočáků a neprodleného odklízení uhynulých těl s použitím pachových a elektrických ohradníků,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Zdravý les prozradí ptáci i komáři. Sám nám ukáže cestu, jak chce být pěstován, říká odborník |
Nová pravidla podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda budou platit nejméně do jara, zavádět je na měsíc by podle něj nemělo smysl. Do konce roku očekává, že se lovcům vyplatí zástřelné za pět tisíc prasat.
Nálezné se pojí s odběrem vzorku, pokud tak běžný člověk divočáka najde, peníze nedostane. Musí kontaktovat tamní myslivce a na nějaké formě odměny se s nimi dohodnout, nebo veterináře, kteří ale dají vědět znovu myslivcům, aby odebrali vzorky a odklidili tělo. „Nejde o sběr, ale i o odebrání vzorku,“ dodal Semerád. Do budoucna by se do odstřelů prasat mohli zapojit policisté, nyní to ale podle Semeráda aktuální není.
SVS také zpracovala plán opatření pro případ výskytu afrického moru prasat (AMP) v Česku. „Už v minulosti při likvidaci AMP na Zlínsku se jako velmi efektivní ukázala kombinace intenzivního odlovu divočáků a neprodleného odklízení uhynulých těl s použitím pachových a elektrických ohradníků,“ uvedl Semerád.
Ústřední nákazová komise dnes jednala také o výskytu ptačí chřipky, která se v Evropě objevila například v Německu, Velké Británii či Nizozemsku. SVS kvůli tomu upozornila, že je nutné zamezit kontaktu volně žijících ptáků s chovanou drůbeží i s krmivem a napájením a hlásit podezřelé zhoršení stavu drůbeže nebo zvýšené úhyny.
Komise mluvila také o výskytu koronaviru v chovech norků v Dánsku a možném přenosu covidu-19 mezi člověkem a zvířetem. V Česku ale podle ministerstva chovy norků nejsou a koronavirus se u jiných zvířat v zemi nevyskytl.
