Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Česko se dočká šance na dalšího kosmonauta

Česko

V únoru vynesl raketoplán na Mezinárodní kosmickou stanici evropskou laboratoř Columbus. Zítra má odstartovat první evropská kosmická loď Jules Verne. V létě proběhne další nábor kosmonautů starého kontinentu. Začíná „zlatý věk evropské kosmonautiky“? „To, že start laboratoře a nákladní kosmické lodi vyšel na začátek letošního roku, je obrovská souhra náhod. Oba projekty vznikaly nezávisle a z různých důvodů nabíraly zpoždění, až se časově sešly,“ vysvětluje Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.

Laboratoř Columbus byla připravena už před několika lety, ale její vyslání do kosmu zdržela havárie raketoplánu a zpoždění všech dalších letů. Na stanici se musela dovézt řada jiných dílů (například nové sluneční panely, propojovací modul Harmony nebo nový termoregulační systém), bez kterých by evropská laboratoř nemohla fungovat.

Proti tomu nákladní loď Jules Verne nabrala několikaleté zpoždění kvůli vlastní nepřipravenosti - především vývoj řídicího softwaru zabral víc času, než se původně předpokládalo.

Důvod, proč Evropa hledá nové kosmonauty, je také zcela prozaický: z původních 16 kosmonautů je jich dnes aktivních jen osm, ostatní už odešli do důchodu. Je tedy potřeba jejich oddíl omladit. „Od příštího roku má mít kosmická stanice stálou šestičlennou posádku místo současné tříčlenné. Díky tomu, že má teď Evropa na stanici svou laboratoř, bude mít v posádce zajištěno jedno stálé místo,“ říká Antonín Vítek.

Dosud létali Evropané na oběžnou dráhu většinou jen na „otočku“ na zhruba dva týdny, když se měnila stálá posádka (zpravidla po půl roce), kterou obsazovali Američané a Rusové. Změna nastala až v roce 2006, kdy se posádka opět rozrostla ze dvou stálých členů na tři. Prvním Evropanem, který strávil na ISS celý půlrok, byl Němec Thomas Reiter.

Pokračování na straně VIII

Česko se dočká šance...

Dokončení ze strany VII

Brzy se snad otevře šance na cestu do vesmíru i pro Čechy. Nyní totiž probíhají formální rozhovory o přistoupení naší republiky do Evropské kosmické agentury (ESA). Kompetentním orgánem pro vyjednávání je ministerstvo školství.

„Už bylo dosaženo základní shody, jak bude dokument o přistoupení vypadat, a pokud nenastanou nečekané komplikace, mohl by být podepsán do léta,“ říká docent Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která zajišťuje odbornou složku vyjednávání.

„Pak ovšem musí dohodu schválit parlament, takže datum oficiálního vstupu do ESA bude záležet na rychlosti práce našich poslanců,“ podotýká docent Kolář. Pokud se to podaří, mohli bychom být v ESA od začátku příštího roku. První kolo výběru kosmonautů, které kosmická agentura plánuje na letošní léto, tedy téměř s jistotou nestihneme a budeme muset počkat na další.

Výzva pro české firmy Ale možnost poslat do vesmíru své lidi není zdaleka jediným přínosem členství. Především se otevře šance pro české firmy, aby se účastnily kosmických zakázek. Jistou možnost mají už teď, protože Česko je od roku 2004 tzv. spolupracujícím státem s ESA. Pak ovšem příležitostí přibude.

Za vstup zaplatíme jednorázový poplatek kolem 2,5 milionu eur, díky němuž se staneme podílníky majetku kosmické agentury. Kromě toho budeme platit každoroční povinný poplatek, který se vypočítává podle DPH každé země. Pro nás to bude zhruba pět až šest milionů eur (nyní coby spolupracující země platíme milion eur ročně). Dále může každá země dobrovolně platit účast na volitelných programech ESA.

„Podobně jako v Evropské unii dostávají jednotlivé členské země část peněz zpátky v podobě grantů, dostávají je v ESA v podobě zakázek,“ vysvětluje Jan Kolář. „To je ovšem jen takové přirovnání, ESA je nezávislá organizace a s Evropskou unií nemá nic společného,“ upozorňuje.

Kosmická agentura členským zemím garantuje, že se jim v zakázkách vrátí 84 procent peněz, které během pěti let zaplatí. Noví členové mají navíc šestiletou dobu „hájení“, kdy jsou při výběrových řízeních zvýhodňováni.

„Záleží tedy na kvalitě, ale také na iniciativě českých firem, aby se do soutěží hlásily,“ říká docent Kolář a uznává, že zatím se český průmysl do kosmických zakázek příliš nehrne. Přitom jde podle jeho slov o prestiž, ale také o možnost získat know-how, které se dá později využít i pro „pozemskou“ výrobu.

„Naše firmy jsou asi příliš skromné a neprůbojné. Kromě toho je třeba do projektu něco investovat už předem, když nemáte jistotu, že zakázku získáte. Do toho se našim výrobcům příliš nechce, protože tu kosmický výzkum na rozdíl od Německa nebo Francie nemá tradici. Je to trochu začarovaný kruh,“ uzavírá Antonín Vítek.

***

Vedle možnosti poslat do vesmíru své lidi se otevře šance pro firmy, aby se účastnily kosmických zakázek

Autor: