PRAHA Na poslední chvíli spočítaná a s pětihodinovým zpožděním zveřejněná data Českého statistického úřadu udělala poslední tečku za loňskou recesí. Česká ekonomika totiž v posledním čtvrtletí minulého roku již mezičtvrtletně rostla o slušných sedm desetin procenta.
Ještě v únoru přitom předběžné odhady statistického úřadu (ČSÚ) počítaly s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,6 procenta oproti předchozím třem měsícům. „U předběžného odhadu se musí s revizemi počítat. Nicméně tentokrát je rozsah revize skutečně nebývale vysoký,“ vysvětlil David Marek, analytik Patria Finance.
Podle sdělení statistického úřadu stojí za zpožděným zveřejněním nejsledovanějšího ukazatele ekonomiky nová informace o dani z přidané hodnoty za poslední čtvrtletí loňského roku. Tu úřad obdržel teprve včera a byl nucen ji do statistiky zapracovat na poslední chvíli.
Výpočty nakonec ukázaly, že se předběžný odhad vývoje nepřímých daní od reality výrazně lišil. „Údaje o daních získává statistický úřad z ministerstva financí, a skutečný původ velkých odchylek tak zatím znají jen zasvěcení,“ upozornil Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. Výsledek je lepší, než se čekalo Díky zveřejněným číslům za poslední čtvrtletí loňského roku tak již víme, jak se v uplynulém roce dařilo české ekonomice.
V loňském roce klesl HDP Česka o 4,1 procenta, což je o příjemné dvě desetiny procentního bodu lepší výsledek, než se původně předpokládalo. V samotném čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt meziročně snížil o 3,1 procenta.
ČSÚ včera zpřesnil i čísla u předchozích dvou čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí klesl HDP meziročně o 4,9 procenta místo původně oznámených 5,2 procenta. Naopak o jednu desetinu procentního bodu úřad zhoršil výsledek za první čtvrtletí, kdy se podle zatím posledních informací HDP meziročně propadl o rovná čtyři procenta.
I přes pozitivní hodnocení včera zveřejněných dat o výkonnosti české ekonomiky analytici varují před přílišným spoléháním se na přesnost průběžných údajů o ekonomice. „Samo expresní překalkulování HDP během včerejších několika hodin naznačuje, že spíš než o fakt jde opět o odhad,“ upozornila Markéta Šichtařová, analytička společnosti Next Finance.
Nejvíce v loňském roce brzdily propad HDP vládní výdaje. Podle analytiků by však bylo chybou tvrdit, že bez nich by propad ekonomiky byl mnohem vyšší. „Ukazuje se, že vládní výdaje velmi efektivně vytěsňují, a tudíž vlastně nahrazují ty soukromé,“ vysvětlila Šichtařová. Výdaje domácností loni meziročně vzrostly, i když jen o téměř zanedbatelnou desetinu procenta. S ohledem na vývoj cen se však v reálném vyjádření snížily o 0,2 procenta. Zajímavý je i vývoj výdajů domácností v průběhu roku. Zatímco v prvním pololetí se mezičtvrtletně téměř neměnily, ve třetím a zejména v posledním čtvrtletí postupně klesaly, a to o 0,5 procenta, respektive o 0,6 procenta.
Pokles investiční aktivity i spotřeby domácností bude pokračovat i v letos. „V letošním roce bude spotřeba pod tlakem: dále klesne kvůli vyšší průměrné nezaměstnanosti, vyšším cenám a nízkým nominálním mzdám,“ řekl Martin Lobotka, analytik České spořitelny.
Ekonomiku letos podle analytiků potáhne vzhůru hlavně čistý export, který bude hrát velmi významnou roli. „Podle našeho názoru růst potáhne především zahraniční poptávka. Během roku by se pozvolně měla oživit i investiční poptávka,“ uvedl Petr Sklenář, analytik makléřské firmy Atlantik FT.
I když by ekonomika v letošním prvním pololetí mohla mírně poklesnout, za celý rok by již HDP měl vykázat růst, a to mezi jedním až dvěma procenty.
Graf
Cesta z krize
V pololetí se hospodářství odrazilo ode dna
Srovnání s Evropou
(Meziroční změna HDP v roce 2009 v procentech)
Polsko 1,7
Řecko -2,0
Francie -2,1
Portugalsko -2,7
Španělsko -3,1
Rakousko -3,6*
Maďarsko -4,0
Česko -4,1
Slovensko -4,7
Itálie -4,9
Velká Británie -5,0
Německo -5,0
Lotyšsko -18
* odhad analytiků
Růst HDP Česka
(meziroční srovnání ve stálých cenách v procentech)
2006 7 7 7,1 6,7
2007 7,6 5,9 5,7 5,4
2008 3,1 3,5 2,3 0,4
2009 -4,3 -4,7 -4,1 -3,1
Zdroj: ČSÚ a místní statistické úřady
