Jednání o tématu, které bylo pro českou delegaci vedenou premiérem Andrejem Babišem (ANO) nejdůležitější – totiž o přechodu k uhlíkově neutrální evropské ekonomice do roku 2050 –, se oproti původním očekáváním protáhla až daleko přes půlnoc. S výsledkem byl nakonec premiér spokojený. „Nyní máme černé na bílém, že my bez jaderné energetiky tu uhlíkovou neutralitu nedáme,“ řekl po nočním konci jednání. Češi totiž jeli na summit jako jedna z trojice zemí (spolu s Polskem a Maďarskem), které vůči ambiciózním klimatickým cílům vyhlášeným Evropskou komisí neskrývaly skepsi.
Lídři zemí EU jednají o klimaticky neutrální unii. Můžeme Andreje Babiše přesvědčit, řekl Macron |
Zda ovšem byly původní ambice české delegace skutečně naplněny, zůstává otázkou. Babiš totiž před summitem hovořil o tom, že EU by měla jádro uznat jako „čistý“ zdroj – do závěrů jednání se přitom dostala jen obecná formulace ve znění „některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu“.
Rakousko a Lucembursko se před vrcholnou schůzkou postavily proti tomu, aby bylo možné na stavbu jaderných bloků čerpat unijní podporu. Podle ČTK ale zdroj, který informoval o českém stanovisku, tento bod označil za nedorozumění. Česko prý peníze na rozvoj jaderné energetiky nepožaduje.
Výjimku ohledně klimatické neutrality v Bruselu získalo Polsko, jehož hospodářství je v současnosti silně závislé na uhlí (u výroby elektřiny téměř z 80 procent). Závěry summitu mu umožní připojit se k závazku neutrality až později; Poláci přihlášení ke klimatickým cílům podmiňují jasnou definicí finančních kompenzací.
Šéfka EK představila klimatický plán, počítá s fondem pro uhelné regiony. Mohlo by z něj čerpat i Česko |
Bruselská schůzka totiž potvrdila vznik fondu, z něhož se mají podporovat ty regiony, které budou mít s přechodem na klimaticky zodpovědné hospodářství největší výdaje. Objem peněz tohoto fondu ale ještě není zřejmý, nicméně budou z něj moci zřejmě čerpat i některé oblasti Česka.
Politici se v pátek na summitu vedle dalšího postupu EU vůči Spojenému království zabývali také vztahem k Rusku. Šéfové unijních států se shodli na prodloužení sankcí proti Kremlu s tím, že „Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty“.
