Českou mincovnu jste získali letos na jaře za zhruba 300 milionů korun. Vypisovali jste tak vysokou nabídku již s vědomím toho, že eurozóna se dostane do tak hlubokých potíží, že přijetí eura v Česku se ještě oddálí?
Karel Zoubek: To nebylo 300 milionů korun, ale kolik to bylo, nesdělím. Že se euroměna dostane do tak velkých problémů, jsme pochopitelně nemohli předpokládat. Ale to, že Česká mincovna zřejmě nebude v nejbližší době razit euromince, jsme předpokládali. Při výpočtech jsme počítali s tím, že v době pěti až sedmi let může euroměna přijít. To by pochopitelně znamenalo pro další rozvoj mincovny pozitivní impulz.
* LN Znamená to tedy, že nemáte pocit, že jste za mincovnu zaplatili příliš?
KZ: Samozřejmě jsme si před podáním nabídky udělali due diligence firmy a najali jsme si odborníky, s kterými jsme si vypočítali, jak vysokou částku si můžeme dovolit nabídnout, aby se nám investované prostředky vrátily v rozumné době. Částka, kterou jsme zaplatili, byla napočítaná na to, že návratnost bude stále ještě přijatelná.
* LN První půlrok letošního roku se vyvíjí poměrně dobře, mincovna je zatím 39 milionů korun v zisku. Jak vidíte dokončení roku?
Radek Šulta: První půlrok byl trochu poznamenaný jarním boomem drahých kovů. Proto v druhém pololetí nečekáme dvojnásobek této sumy. Myslím, že můžeme reálně očekávat zhruba stejné výsledky jako v loňském roce, tedy zisk nad hranicí 70 milionů korun (zisk České mincovny loni činil 75 milionů korun a tržby 620 milionů korun - pozn. red.).
* LN Dramatický růst cen drahých kovů ale pokračuje i nadále. Nedávno například zlato překonalo rekord 1420 dolarů za troyskou unci. Nejste při odhadu celoročních výsledků příliš pesimistický?
RŠ: Já to říkám proto, že dnes již investoři spíše uvažují o tom, kdy může ta bublina prasknout. Já tomu nevěřím, myslím si, že trendově půjde cena zlata během několika let na násobky. Teď se ale vyčkává. Na druhou stranu čekají nás Vánoce a jejich potenciál chceme plně využít. Jsem možná konzervativněji nastaven, ale věřím, že jsme schopni na konci roku dosáhnout dvojnásobného zisku. Cesta k vyšším ziskům je spíše proaktivní obchodní politika s využitím nového e-shopu a personifikovaných medailí, než se pasivně nechat vézt jen na ceně kovu.
* LN Odpovídají dosavadní výsledky vašim představám?
KZ: My jsme počítali s tím, že hospodářské výsledky by neměly být horší než loni, a to se zatím vyplňuje.
* LN V příštím roce plánujete růst zisku i tržeb. Jak toho chcete dosáhnout?
RŠ: Byznys plán na příští rok již máme téměř hotový a zatím stále přihazujeme, protože objevujeme nové příležitosti, zejména výběrová řízení, a to nejen v Česku nebo Evropě, ale po celém světě. Rámcově bych řekl, že tržby se zvýší minimálně o 20 až 25 procent. U zisku předpokládám ještě rychlejší tempo růstu, zhruba 30 procent a víc, protože v určitých segmentech existuje prostor pro navýšení marží. Navíc chystáme i výrazné investice do obměny naší výrobní technologie a také chceme na trh uvést novou prémiovou značku, abychom se oddělili od jiných firem, které razí medaile z drahých kovů.
* LN Jak velkou částku chcete investovat a do čeho přesně?
RŠ: V příštím roce by to mělo být celkem zhruba 10 milionů korun, z čehož by zhruba polovina měla jít ze strukturálních fondů Evropské unie. Investovat budeme například do vakuové pece a další modernizace výroby razidel. To by nás mělo stát zhruba šest milionů korun. Zbytek, tedy zhruba čtyři až pět milionů korun, půjde na nový informační systém. Ten souvisí s přechodem mincovny z výrobně obchodní na obchodně výrobní. Díky těmto investicím předpokládáme navýšení výrobní kapacity, zejména snížením zmetkovitosti a získáním možnosti zavedení třetí, noční směny. Proto jsem přesvědčen, že tu je velký prostor pro razantní zvýšení tržeb a ještě rychlejší zvýšení zisku jen při mírném navýšení nákladů.
* LN Takže v příštích letech plánujete růst ještě rychleji, a to jen díky investicím do technologií?
RŠ: Díky změně strategie s důrazem na obchodní stránku se pokusíme získat podstatně vyšší tržní podíl. Moje ambice jako manažera je během pěti let minimálně zdvojnásobit tržby a jsem přesvědčen, že se nám zisk podaří zvýšit ještě výrazněji. Tam se totiž promítnou nejen investice do technologií, ale i úspora nákladů a zvyšování marží.
* LN Letos zisk odhadujete zhruba na 78 až 80 milionů korun, proinvestovat ale chcete jen zhruba 10 milionů korun. Znamená to, že zbylých 70 milionů korun půjde na umořování dluhu vlastníka?
KZ: Je pravda, že jsme si na koupi mincovny brali částečně úvěr. Část prostředků, které firma vygeneruje, pochopitelně půjde na umoření tohoto úvěru. My bychom ale také chtěli snížit potřebu úvěrování běžných provozních potřeb, takže část prostředků půjde i na to, aby Česká mincovna profinancovávala sama sebe.
* LN Kdy a proč plánujete zavést prémiovou značku?
KZ: V současnosti používáme pro ražbu pro Českou národní banku (ČNB) značku B s hvězdičkou a na všechny ražby, které zpracováváme, dáváme značku ČM. Zjistili jsme, že někteří sběratelé se orientují jen a výhradně na medaile, které jsou raženy podle emisního plánu České mincovny, a kupují v průběhu roku celou naši edici. Abychom odlišili medaile, které vydává Česká mincovna, od těch, které si u nás nechají razit obchodníci, přicházíme v emisním plánu pro příští rok s prémiovou značkou - ČM s korunkou.
* LN Takže si vlastně chcete vychovat své vlastní klienty, kteří budou kupovat celou vaši emisi?
KZ: Přesně tak. Takoví jsou i nyní, ale bylo to trochu zmatečné. Když se později dívali na medaile vyrobené v České mincovně, tak bez emisního plánu nevěděli, zda je naše, nebo si ji u nás někdo nechal razit.
* LN Máte představu, kolik takových lidí, kteří pravidelně nakupují celý emisní plán, je?
RŠ: Počty vydaných kusů v rámci emisí se pohybují v řádu několika set až tisíc. A to jsme schopni vyprodat, často se stane, že na některé medaile máme pořadník a již v době, kdy vydáváme emisní plán, existují neuspokojení žadatelé. Bavíme se tedy řádově o dvou až třech tisících těch nejvěrnějších, nejskalnějších klientů.
KZ: V posledních měsících jsme se snažili navázat kontakt s numismatickými společnostmi. Před měsícem a půl například mincovna poprvé v historii uspořádala kulatý stůl se zástupci z řad klientů. V dialogu se sběrateli jsme se snažili zjistit jejich názory a představy o tom, jak by měl vypadat emisní plán, jak vysoký by měl být u jednotlivých titulů náklad, aby to bylo pro sběratele stále zajímavé. Když se ale podíváme na naši klientelu, tak naprosto výjimečným klientem je ČNB.
* LN Jak velký objem vašich zakázek pochází od ČNB?
KZ: To se během let mění, podle toho, kolik oběžných mincí ČNB potřebuje narazit. Pokud jde o pamětní mince, tak tam je to každý rok přibližně stejné. U oběžných mincí tvořila loni objednávka ČNB zhruba 20 procent našeho celkového obratu. Letos to bude o trochu méně, protože objem mincí, které si u nás objednala, je nižší.
* LN Mluvil jste o účasti i v zahraničních tendrech, jedná se například i o výrobu euromincí?
RŠ: V této chvíli se o výrobu euromincí nejedná, protože každá země již má ten základ naražený. V současné době dodáváme jak oběžné, tak pamětní mince například do Arménie a Moldavska. O co se nyní snažíme, je vyhrát výběrová řízení v zemích, které nemají vlastní mincovny. Mluvím například o zemích v Jižní Americe nebo Asii. Tam to pro nás může být zajímavé, protože se můžeme stát dodavateli mincí ve spolupráci s naším akcionářem, výrobcem střížků (polotovar k výrobě mincí - pozn. red.) Amera. Pokud se nám podaří uspět, může to znamenat okamžité skokové meziroční navýšení o 30 procent jen na jednom vyhraném tendru.
KZ: Ale jen u ražby oběžných mincí.
RŠ: Jsou to oběžné mince pro země Latinské Ameriky.
* LN O které země konkrétně jde a kdy budete znát výsledky?
RŠ: Nechci tu jmenovat konkrétní země.
KZ: Jde o to, že jak jednotlivé země přecházely na euromince, tak se mincovny vybavovaly novými stroji na ražbu euromincí. Například Německo má pět mincoven a každá z nich modernizovala. Mince jsou nyní naraženy a teď se jen částečně obnovují. To znamená, že mincovny mají obrovskou nadkapacitu a čekají na příležitost. O některých výběrových řízeních nemusí vědět, a když je nyní zveřejníme, budou se tak chtít přihlásit. V této oblasti je tvrdá konkurence.
RŠ: Do těchto tendrů se chodí proto, aby se využila kapacita a pokryly fixní náklady. Zisk nebo marže tam nejsou skoro žádné. V jednom z těchto tendrů by mělo být rozhodnuto na začátku příštího roku.
* LN Vybavit firmu na ražbu euromincí chcete taky. Jak jste daleko?
RŠ: Máme plán investic na následujících pět let. Celkem chceme proinvestovat zhruba 40 milionů korun s využitím dotací. Ty však nemůžeme využít na vše a ne vždy je můžeme využít na pokrytí poloviny nákladů. Takže celková hodnota investic bude zhruba 60 až 65 milionů korun do výrobních technologií, samozřejmě už s horizontem využití k ražbě euromincí.
* LN Když jste na jaře koupili Českou mincovnu, mluvili jste o tom, že hledáte nové prostory. Už jste je našli?
KZ: Při koupi jsme slíbili místním radním, že zůstaneme v tomto městě, nebo alespoň v tomto kraji. Nyní jsme v nájmu v bývalých prostorách Jablonexu a zvažujeme výhodnost přechodu jinam. Prostory, do kterých bychom mohli okamžitě přejít, nyní nejsou k mání ani v Jablonci, ani v blízkém okolí. Přechod do nových prostor by tak znamenal koupi nových pozemků a výstavbu, což je záležitost minimálně na tři až čtyři roky. V současnosti zvažujeme výhodnost pořízení pozemků a způsob, jakým bychom byli schopni takovou výstavbu financovat. Definitivní rozhodnutí nepadlo, jasněji bude v průběhu prosince.
* LN Většina českých firem si stěžuje na posilující korunu. Také máte se sílící domácí měnou problém?
RŠ: Musím říct, že v našem případě to zase tak dramatický dopad nemá.
KZ: A navíc, když se nad tím zamyslím selským rozumem, tak my nakupujeme kov za dolary, dolar klesá. Střížky platíme eurem, koruna posiluje. Takže my bychom si teď neměli stěžovat. V ideální pozici sice nejsme, ale stěžovat bychom si v žádném případe neměli. Pokud bude koruna posilovat dál a pokud bude posilovat i euro k dolaru, tak může pomoci nám i našim zákazníkům.
* LN Plánujete další akvizici v tomto oboru? Je něco ve vašem hledáčku?
KZ: Tato oblast je natolik jasně vlastnicky vyprofilovaná, že možnost akvizice se nabízí jednou za 30 nebo 50 let. Drtivá většina mincoven je vlastněna státem, prostřednictvím národní banky nebo ministerstva financí, a na prstech jedné ruky by se nechaly spočítat mincovny, které jsou vlastněny soukromě. Jedna z nich je tady za rohem, tedy varšavská mincovna, a ta je pro nás příliš velké sousto. Myslím, že nejdřív bude potřeba ustát tuto akvizici a teprve potom můžeme začít uvažovat o tom, co dál. Chtěli bychom mincovnu dobře technologicky zabezpečit a to nás bude stát peníze, o kterých mluvil pan Šulta. Takže v současnosti neuvažujeme o akvizici nikde jinde. Spíše bychom chtěli rozšiřovat vějíř služeb souvisejících s oběživem a tam to je záležitost pro jednání s Českou národní bankou.
* LN Myslíte, že objevení nových zásob, jako třeba v Afghánistánu, může zpomalit růst cen zlata?
KZ: Já si myslím, že větší vliv na růst nebo pohyb ceny zlata má stav americké ekonomiky. A pokud bude americká ekonomika vykazovat takové výsledky, jaké vykazuje, tak cena zlata jednoznačně poroste a americký dolar se bude propadat.
Často se stane, že na některé medaile máme pořadník a již v době, kdy vydáváme emisní plán, existují neuspokojení žadatelé
***
VÝROBCI MINCÍ
Česká mincovna byla založena po rozdělení Československa v roce 1993 a od té doby zůstává jedinou firmou, která má oprávnění razit mince pro Českou národní banku. Mincovna byla součástí krachující skupiny Jablonex Group, od které ji letos v dubnu koupila firma Monetica. Cena transakce nebyla zveřejněna, ale v médiích se odhadovala na 290 až 300 milionů korun. Většinovým vlastníkem firmy Monetica je Karel Zoubek (63), který jako diplomat působil ve Spojených státech amerických a v Kanadě. Menšinovým vlastníkem firmy Monetica je švýcarská firma Amera, která vlastní výrobce střížků v Německu a na Slovensku a mincovnu na Kostarice. V létě do mincovny nastoupil nový ředitel Radek Šulta (42). Ten vystudoval VŠE, fakultu mezinárodních vztahů. Jako ředitel působil například ve firmě Brammer Czech nebo SG Ecophon.
