Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Chcete stavět? Už jen se souhlasem archeologů

Česko

  12:04
PRAHA - Je to změna, která se dotkne každého, kdo bude chtít v budoucnu stavět a „kopne“ přitom do zemského povrchu. Čtyřicet dní před zahájením prací bude nutné stavbu nahlásit do nově vzniklého centrálního registru. Počítá s tím novela zákona o památkové péči, která vzniká na ministerstvu kultury. A to kvůli archeologickému průzkumu.

Stavba univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Ohlašovací povinnost platí sice v Česku už nyní, drtivá většina lidí ji však opomíjí. Úředníci proto mají získat nástroj, jak nedbalost investorů či stavitelů trestat. „Kvůli relativně benevolentní legislativní úpravě hrozí riziko nevratných ztrát archeologického dědictví,“ argumentují autoři důvodové zprávy, která po zapracování připomínek zamíří na vládu.

Odhad expertů tvrdí, že ze zhruba 200 tisíc stavebních úprav za rok v Česku by si až třetina zasloužila odborný dohled. „Je jich až 80 tisíc za rok, počet nahlášených akcí je však pouze 10 až 20 tisíc,“ stojí v materiálu. Archeologové pak prozkoumají jen dva tisíce případů.

Registr zásahů

  • Zabránit devastaci archeologicky cenných lokalit má obří databáze, která shromáždí veškeré stavební úpravy v Česku. Kdo záměr stavět neohlásí, riskuje až čtyřmilionovou pokutu.

Se vznikem obří databáze, jejíž pořízení vyjde jen v první chvíli státní kasu na 10 milionů korun, se má ohlašovací povinnost střežit přísněji. A pod hrozbou nemalých finančních sankcí, které se mohou vyšplhat až na čtyři miliony korun.

„Tak jak jsou sankce nastavené dnes, jsou těžko vymahatelné. Novela to má upravit tak, aby stavebník vůbec nemohl začít stavět, než svůj plán nahlásí,“ popisuje Jiří Vajčner, ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury.

Pokud do 40 dní orgány státní památkové péče nerozhodnou, že je nutné na místě provést výzkum, má investor volnou ruku. V opačném případě musí strpět, že úředníci pošlou na staveniště dozor či rovnou nařídí zahájit vykopávky.

Norma má zároveň změnit pravidla financování archeologických výzkumů. Pokud se nebude týkat území většího než 150 metrů čtverečních, půjdou náklady nově na vrub státu. „Osvobození od těchto nákladů má pomoci zejména vlastníkům rodinných domů a drobným živnostníkům,“ vysvětlují pracovníci ministerstva kultury.

Jenže podle archeologů by taková změna byla likvidační. „To je katastrofální řešení. Financí na výzkumy je už teď nedostatek, pokud to tak projde, zásahy v centrech měst skončí často bez výzkumů,“ zlobí se Jan Mařík z Archeologického ústavu.

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat