Vyráběný chléb navíc obsahuje méně žitné mouky než v minulosti. Tento trend přitom podle odborníků není dobrý. Žitná mouka má totiž vyšší biologickou hodnotu než pšeničná, obsahuje více vlákniny či minerálních látek. Pekárenští odborníci to včera uvedli na tiskové konferenci pořádané u příležitosti Světového dne chleba.
Zatímco ještě po druhé světové válce snědl obyvatel České republiky ročně v průměru přes 80 kilogramů chleba, v roce 2007 to bylo padesát. Oproti předchozímu roku však spotřeba vzrostla o necelý kilogram. „Češi začali šetřit,“ řekl předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. Zlevnění pekařských výrobků prý způsobilo, že se lidé začali k chlebu a pečivu mírně vracet od rýže či těstovin.
Ještě koncem 30. let přitom bylo žito nejrozšířenější obilovinou v zemi, postupně jej však vytlačily jiné plodiny vhodnější pro intenzivní pěstování, zejména pšenice a ječmen. V letošním roce byla plocha osetá v Česku žitem zhruba dvacetkrát menší než rozloha pšeničných polí. Díky poklesu cen žita oproti loňskému roku téměř o polovinu a rostoucí poptávce zákazníků po žitném pečivu začíná však prý výrobků z žitné mouky na trhu opět pomalu přibývat.
Podle Evy Novákové ze společnosti Ireks Enzyma je nedostatek vlákniny ve stravě jedním z důvodů, proč je v Česku jeden z nejvyšších výskytů rakoviny tlustého střeva na světě. Průměrný příjem vlákniny v Česku je prý zhruba třetinový, než doporučují lékaři. Nejvíce vlákniny, vázající na sebe tuky, cholesterol a toxické látky, obsahují z pekařských výrobků vícezrnné výrobky.
Pekaři upozorňují, že spotřebitelská cena chleba od roku 2001 do loňského roku vzrostla přibližně o osm korun na 22,50 Kč. Cena, kterou od obchodníků za kilogram chleba obdrží, se přitom podle nich zvýšila jen o 2,75 koruny na 16,75 Kč. Skutečná částka, kterou pekaři inkasují od obchodníků je navíc snížena o náklady na takzvané zalistovací poplatky, regálový servis či vrácené neprodané zboží. Zpět výrobcům je dle jejich odhadů vráceno pět až deset procent jimi dodaného chleba, ročně až za 500 milionů korun.
„Je to projev hrubé neúcty k chlebu, plýtvání surovinami, energií a lidskou prací v době krize,“ říká Dřízal. Vracené zboží totiž nemůže být dále zpracováno v potravinářském průmyslu, přísný zákon o krmivech navíc znesnadňuje i případné zkrmení vráceného chleba.
Čeští pekaři se zítra poprvé připojí k oslavám Světového dne chleba. Tento svátek vyhlásila Mezinárodní unie řemeslných pekáren U. I. B. a slaví se nejrůznějším způsobem v řadě zemí světa.
V Česku se ročně vyrobí přes 300 000 tun chleba. Zatímco v roce 1930 bylo na území Česka více než 13 000 pekáren, v současné době je v tuzemsku kolem 1800 pekařských výrobců.
16. říjen - Světový den chleba Podceňovaný zdroj důležité vlákniny
***
Krize pekařům pomáhá prodávat více. Lidé šetří a častěji volí pečivo jako přílohu. Rakovinu tlustého střeva, v Česku velice rozšířenou, způsobuje nedostatek vlákniny ve stravě. Obsahuje ji klasický chléb. Chléb za 500 milionů korun ročně musejí pekaři znehodnotit. Vracejí jim ho obchodníci, kteří ho nebyli schopni prodat. Kvůli přísným normám jím nelze krmit ani dobytek.
300 000 tun chleba vyrobí ročně čeští pekaři.
