PRAHA Snaha zrušit Benešovy dekrety není dostatečným důvodem pro to, aby ministerstvo vnitra mohlo zakázat činnost občanského spolku.
Vyplývá to ze včerejšího verdiktu pražského městského soudu. Správní senát vyhověl žalobě Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které napadalo zamítnutí své registrace ze strany ministerstva vnitra. „Předsedkyně senátu rozhodla, že odmítnutí registrace nebylo dostatečně odůvodněné. Ve zdůvodnění chyběl konkrétní výčet předpisů a norem, které by mělo sdružení porušovat,“ vzkázala LN mluvčí soudu Martina Lhotáková.
Legalizovat činnost spolku zamítlo vnitro původně například proto, že jeho stanovy obsahují požadavek na prolomení Benešových dekretů souvisejících s poválečným vyhnáním sudetských Němců.
Ministerští úředníci to vyhodnotili tak, že skutečným cílem sdružení „je záměr porušovat ústavu a zákony“. Vedení sdružení obvinění odmítá. „Žádáme pouze nápravu křivdy, která se mnohým sudetským Němcům po válce stala,“ tvrdí jeden ze zakladatelů Tomáš Pecina. Podle stanov sdružení by měli vysídlenci dostat možnost získat zpět české občanství. A pokud projeví zájem, tak i všechen zabavený majetek. Výrok soudu přijali politici a experti shovívavě. „Můžou usilovat o leccos. Pokud to neodporuje zákonům, nemůžeme je zakázat,“ míní šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09). „Že chtějí prolomit dekrety, to samo o sobě není nic protiústavního. Jiná věc je, že se jim to nepodaří,“ dodává právník Tomáš Sokol.
Téma Benešových dekretů zůstává po léta citlivým bodem českoněmeckých a česko-rakouských vztahů. Nároky lidí z oblasti Sudet, kteří byli odsunuti po válce z tehdejšího Československa, a jejich potomků se snaží dlouhodobě prosazovat sudetoněmecký landsmanšaft. Ke spolupráci s tuzemskou odnoží se ale jeho představitelé nehlásí. „Nemáme s nimi kontakt, nejsou na nás napojeni,“ tvrdí Peter Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře v Praze.
Pokračování na straně 2
Chtějí zrušit Benešovy dekrety. Sudetský spolek...
Dokončení ze strany 1
Včerejší rozhodnutí soudu ještě neznamená definitivní výhru sdružení. Vnitro totiž zvažuje, že proti verdiktu podá kasační stížnost. „Musíme se detailně seznámit s výrokem soudu,“ uvedl Vladimír Řepka z tiskového odboru.
Baxa: Trestat spíše jednotlivce V souvislosti se snahou neregistrovat sdružení upozorňuje šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa na nerovnovážnou přísnost tuzemské legislativy. „Místo aby se stát zaměřil na trestání jednotlivců, kteří porušují zákony, snaží se být přísný na začátku a rovnou nepovolit celé spolky. Dokázal bych si představit benevolentnější přístup,“ tvrdí Baxa.
Dává přitom za příklad nechvalně proslulý pochod Dělnické strany litvínovským Janovem – ten sice posloužil jako jeden z důvodů pro rozpuštění strany, za excesy přímo při pochodu však policie nikoho nepotrestala.
***
Aktivisté opět na scéně
Hlavní tváře spolku jsou tři občanští aktivisté. Wolfgang Habermann, Jan Šinágl a Tomáš Pecina. Ten dokázal svojí stížností prosadit, aby někdejší členství soudců v KSČ nebylo tajnou informací. Šinágl zase proslul zatčením na prvomájovém mítinku KSČM v roce 2005.
Založili sdružení * Wolfgang Habermann se narodil v Čechách české matce a německému otci. Otec za války sloužil ve wehrmachtu, padl do amerického zajetí a zůstal v Rakousku. Wolfgang se z ČR za otcem dostal až v roce 1964, před patnácti lety se do Čech vrátil. * Jan Šinágl se označuje za „angažovaného občana“. Kritizuje poměry v Česku, které se podle něj blíží spíše totalitě než vyspělé demokratické společnosti. Proslul mimo jiné kontroverzním zatčením na srazu KSČM v roce 2005. * Tomáš Pecina je občanský aktivista. Svou činností docílil toho, že se nedávno zveřejnil seznam komunistických soudců. Ústavní soud vyhověl jeho stížnosti, v níž se domáhal práva znát minulost justičních představitelů.
