„Hlavním nepřítelem her je politizace. Není tajemstvím, že řada antičínských sil chce ukrást hry pro své cíle,“ hřímal list China Daily kontrolovaný vládnoucí stranou měsíc před startem olympiády.
To čínský prezident Chu Ťin-tchao byl zdrženlivější. „Chceme ukázat světu, že Číňané jsou mírumilovný národ. Ale návštěvníci musí respektovat čínské zákony.“
Číňané tak paradoxně sami politizují olympijské myšlenky víc než kdokoli jiný. Přesto se jim jeden cíl podařil. Vytvořili kolem sportovišť auru nejistoty, takže sportovci a funkcionáři raději pomlčí nad problémy utlačované čínské opozice, Tibetu, cenzury či ekologie.
Hlavně žádný „průšvih“ „Chceme osm medailí a žádný průšvih. Tedy jednoduše bezproblémový průběh a bez dopingu,“ nastínil cíle české výpravy Milan Jirásek, šéf Českého olympijského výboru. Češi vyslali do Pekingu nadějnou sestavu: Špotáková, Šebrle, Knapková, Synek, Hilgertová, Prokop, Ježek, ti všichni mají šanci bojovat o medaile a ani další reprezentanti nejsou bez ambicí.
Zatímco po udělení pořadatelství si Mezinárodní olympijský výbor (MOV) myslel, že Čínu změní, čím víc se olympiáda blíží, tím větší iniciativu přebralo komunistické vedení nejlidnatější země světa. Čína má jasný úkol: stát se nejúspěšnější sportovní zemí planety.
Ale možná ještě důležitější je z jejího hlediska vytvořit dojem moderní a úspěšné globální velmoci. „Pro Čínu je tohle začátek nové éry. Budou to vynikající hry,“ řekl šéfMOV Jacques Rogge po příjezdu do Pekingu. Čínské vedení nenechalo nic náhodě a na účastníky čekají nejúžasnější a nejmodernější stadiony v historii, které stály nejvíce peněz. Nejdokonalejší organizace, nejvíce diváků a nejzářivější podívaná. Pod leskem olympijských symbolů ale zůstává pachuť, která nutí návštěvníky k ostražitosti.
„V Číně se nic nezměnilo, je to stále režim, který nedodržuje lidská práva. Olympijská myšlenka se neslučuje s represemi,“ stálo v prohlášení, které vydala nevládní organizace Amnesty International týden před startem olympiády.
Čína pronásleduje a zavírá do vězení lidi s jiným názorem, cenzuruje a špehuje, co se dá, a ve jménu olympijské bezpečnosti zvyšuje počet vojáků a policistů, kteří mají moc kohokoli kontrolovat.
Vedle toho trápí zemi, které vtiskl tvář Mao Ce-tung, i jiné potíže. Smog.
V tažení proti žlutošedému oparu uzavřela čínská vláda továrny a zakázala vjezd do Pekingu milionu aut. Přesto jeden z nejlepších vytrvalců všech dob a astmatik Haile Gebrselassie řekl. „Ne. Do Pekingu nepojedu. Nebudu riskovat zdraví.“ Hry přinesou velké souboje Druhým problémem je doping, fenomén, jenž sužuje vrcholový sport. Olympiáda v Číně může být přelomová: uskuteční se nejvíce testů, nově i proti růstovému hormonu a podvodníci a komisaři se přetahují o to, kdo lépe ovládne nauku o zakázaných látkách.
Ale v Pekingu se bude hlavně sportovat. Přes výhrady k čínskému vedení by neměl zaniknout fakt, že hry slibují dechberoucí sportovní podívanou, kdy spojení Citius, Altius, Fortius (rychleji, výše, silněji) bude naplněno.
Unikátní stovka mužů s trojicí nejrychlejších sprinterů historie na startu, tažení plaveckého démona Phelpse za osmi zlaty, reparát amerických basketbalových hvězd, dramatické měření čínských a amerických gymnastek nebo boj o znovunalezení dominance tenisty Federera, na to vše se mohou těšit fanoušci. Olympiáda v Pekingu naservíruje velké souboje, které přitáhnou k televizním obrazovkám diváky po celém světě, což dobře vědí nejen olympijští sponzoři, ale i čínští komunisté.
***
Poprvé v historii pořádá olympijské hry Čína a je jasné, že půjde o nejkontroverznější hry za posledních 24 let
obsah
Co kde najdete
STRANA II Rozhovor s desetibojařem Romanem Šebrlem, jediným českým vítězem z předchozí olympiády + výčet českých a československých úspěchů v historii her.
STRANA III Průvodce po stadionech a sportech, které se objeví na letošní olympiádě.
STRANA IV A V Velké představení českých žolíků v čínském loterii. Špotáková, Šebrle nebo Vaidišová tak, jak byste je možná ani nepoznali.
STRANA VI Čína našla krutou a drsnou cestu, jak vytvářet olympijské šampiony jako na běžícím pásu. Je otázka, za jakou cenu.
STRANA VII Olympijské hry v Pekingu nejsou první, kdy olympijský oheň hořel v totalitní zemi. O zlaté medaile se v nedemokratickém režimu bojovalo už v Berlíně v roce 1936 a v Moskvě v roce 1980.
STRANA VIII Nejen svaly rozhodují o vítězích a poražených. Ve hře jsou i moderní technologie a hi-tech materiály.
