Bez práce, internetu a s virem. Lidi v ghettech stresuje covid i online výuka, opatřením již nevěří |
O tom, že v Česku dochází k nárůstu komplikací spojených s fungováním srdce a plic u covidových pacientů, mluvil na konci února také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jeho slova potvrzuje i tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher. „Situace ve FN Olomouc v tomto kopíruje celorepublikový vývoj. Co se týká špatné funkce plic, ta je dána už primárním onemocněním covid 19. Ostatní bývá součástí multiorgánového selhávání, může jít o srdce i ledviny,“ uvádí Frischer.
Komplikace trvají dlouho
Pacienti mívají po prodělání covidu také dlouhodobé plicní komplikace, a to i v řádu měsíců, jak popisuje Gabriela Levorová, mluvčí FN Plzeň. „Čím má pacient těžší formu, tím má i větší postižení plic. Toto onemocnění je stále častější u starších ročníků, ale postihuje i mladé lidi,“ upřesňuje Levorová.
Zkušenosti s tím má i brněnská FN u svaté Anny. Podle zdejšího lékařského náměstka a primáře II. Interní kliniky Jindřicha Olšovského mají pacienti po covidových zápalech plic potíže v podobě bakteriální superinfekce. „A to ještě za hospitalizace, ale také někdy přichází s odstupem týdnů s bakteriálními záněty plic. Jako komplikace mohou také vznikat trvalé následky ve smyslu plicních fibróz,“ říká Olšovský.
Neméně časté jsou podle něj plicní embolizace. Pacienti mají také karditidu, tedy zánět srdce. „Vidíme perikardiální výpotky a s odstupem času také například přicházejí pacienti pro chronické srdeční selhání a mají dilatační kardiomyopatie. Vše bohužel v klinické praxi běžně vidíme,“ dodává Olšovský s tím, že jde o pacienty v širokém věkovém spektru. Potvrzuje je však také, že v poslední době přibývá těch mladších.
Nepodcenit kontroly
Dobrá zpráva je, že to neplatí pro všechny nemocnice. Například v Motole nepozorují nárůst komplikací, co se srdce týče. Vymazal ale dodává, že existuje evidence dětí, které mají zpravidla lehký bezpříznakový průběh, může ale u nich následně dojít k poruchám srdeční srážlivosti.
Výrazné zhoršení se netýká ani pacientů ve FN Brno. Podle mluvčí Veroniky Plaché to ale může souviset s tím, že někteří chroničtí nemocní nechodí na kontroly a dostávají se do nemocnice s akutní dekompenzací své chronické choroby. „Dlouhodobě apelujeme, aby péči a pravidelné kontroly nezanedbávali a snažíme se jim najít náhradní termín,“ dodává Plachá.
Lidé, kteří trpí nemocemi srdce a plic, patří z hlediska covidu k rizikovým pacientům. V případě nemocí srdce nemusí být vždy jasné, proč tomu tak je, jak uvádí mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Schneider. „Faktem je, že mezi pacienty s onemocněním srdce a cév je víc diabetiků a lidí s nadváhou, často jsou také dřívějšího data narození, to ale vše úplně nevysvětluje. Proč je u nich vyšší riziko, že covid nepřežijí, je ale celkem jasné. Srdce potřebuje hodně kyslíku a nemocné srdce je na jeho nedostatek obzvlášť náchylné,“ popisuje Schneider.
Pokud člověk s nemocným srdcem dostane covidový zápal plic, je poškození srdce z nedostatku kyslíku časté. Covid ale může podle Schneidera napadnout srdce i přímo.