Úterý 7. května 2024, svátek má Stanislav
130 let

Lidovky.cz

Což takhle indonéská próza?

Česko

Kdyby se česká vydavatelství řídila u překladových titulů důležitostí původního jazyka, museli bychom mít z indonéštiny každý rok desítky překladů. Tímto jazykem hovoří více než dvě stě milionů mluvčích. Protože však tento předpoklad neplatí, představuje sbírka povídek Tygr! Tygr! průkopnický počin.

Žánr povídky je v posledních letech velmi oblíbený v řadě zemí jihovýchodní Asie, a Indonésie není výjimkou. Překladatel vybral devět kratších a dva delší texty, většina zařazených autorů překvapivě pochází ze Sumatry.

Kratší texty vypovídají spíše o rozmanitosti než o úrovni současné indonéské prózy. Jejich tematika je vesměs novodobá: objevují se v nich velkoměstské postavy filmařů, novinářů, divadelníků, ale také - ve dvou sociálně laděných povídkách - zbohatlíci zavření ve vilách před chudými uprchlíky či studenti, kteří se nevděčně odvrátili od obětavých rodičů. Pozoruhodným úkrokem je zařazení úryvku z jedné sci-fi.

Těžiště knížky však tvoří dvě delší a zároveň nejzajímavější prózy. Idrusova Surabaja je mozaikou dějinných událostí z doby boje za nezávislost, jež svou nekompromisností připomíná spíš apokalyptickou karikaturu, třebaže je vyskládána z reálných obrazů. Titulní novela od Mochtara Lubise zabírá více než polovinu svazku. Sběrači pryskyřice se v ní vydávají na dlouhou pouť džunglí, která pro některé skončí smrtí. Snad více než tygrem jsou pronásledováni vlastním svědomím a nesolidaritou. Strhující prózu možná trochu kazí mírně didaktický tón v závěru.

***

Tygr! Tygr! - moderní povídky z Indonésie

Přeložil Jaroslav Olša.

Ilustrace Adéla Marie.

Vydalo nakladatelství Gutenberg se sdružením Kontinenty,

Praha 2007.

213 stran.

Autor: