„Takzvaná alternativní média fungovala v oboustranně výhodné symbióze s extremistickými subjekty. Buď produkovala či dále šířila zprávy, u nichž bylo možné očekávat, že se jich chopí extremisté, nebo v některých případech přímo extremistům dávala prostor,“ uvádí resort ve zprávě.
Extremisté v Soukupově publiku? Volby snižují počet komparzistů, tvrdí televize Barrandov |
Za alternativní vnitro považuje média, u nichž často není zřejmé, kdo je vlastní, kdo jsou jejich redaktoři a kým nebo z jakých zdrojů jsou financováni.
Podrobný seznam médií tohoto typu na ministerstvu oficiálně neexistuje. Podle informací serveru Aktuálně.cz, jenž měl k dispozici interní dokumenty resortu, monitoruje vnitro zhruba čtyři desítky webů s označením „alternativní“. Jde o stránky, které – ať už pravidelně, nebo jen občas - šíří dezinformace či zavádějící informace.
„K nejvlivnějším dezinformačním webům podle nich patří AC24, Svět kolem nás, Lajkit, Vědomosti a Parlamentní listy s jejich subportály. Dále třeba New World Order Opposition, Svobodné noviny, Vlastenecké noviny a Aeronet,“ popsal loni Aktuálně.cz vysoce postavený zdroj z ministerstva vnitra.
Stejně jako již dříve byla podle resortu hlavním tématem pro xenofobně orientované publikum hrozba z muslimů a migrantů. Tu doprovázelo tvrzení, že Evropská unie a jednotlivé národní vlády tuto skutečnost bagatelizují nebo dokonce některé informace přímo zatajují.
V alternativních médiích v posledním čtvrtletí loňského roku často objevovala také zpráva o ubrání hlasů kapele Ortel v anketě Český slavík nebo kauza prvňáčků z teplické základní školy, jíž weby prezentovaly jako důkaz „islamizace a cikanizace“ českého školství.
Pravicová scéna: neúspěch stran ve volbách
Zpráva rovněž reflektuje neúspěch většiny pravicových extremistických stran v říjnových sněmovních volbách, zejména pak Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracie (ND).
Mítink DSSS v roce 2010.
„Volební neúspěch a mizivá účast na veřejných shromážděních významně zhoršily obrázek DSSS v očích zahraničních partnerů. Zejména s ohledem na nízké volební výsledky přestala být strana v evropském měřítku zajímavým subjektem,“ analyzuje vnitro.
Je Bartošova Národní demokracie stranou extremistů? Nesouhlasný verdikt by jim dal zbraň, míní expert |
Umírněný projev Národní demokracie přisuzuje instituce několika soudním sporům týkajících se například nenávistných trestních činů nebo zpochybňování holokaustu, kterých je její předseda Adam B. Bartoš hlavním účastníkem.
„Pokles radikality projevů ND se rovněž časově shoduje s faktem, že „Rozumní“ (koalice, jejímž je ND členem, pozn. red.) vyslali do boje o post prezidenta republiky svého kandidáta Petra Hanniga.“
Napadený Afričan a antisemitský dopis na magistrátě
Ministerstvo v analýze zmiňuje též hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. A to v souvislosti s jeho volebním úspěchem. Všímá si, že Okamurova partaj jako jediná protiimigrantsky orientovaná dokázala výrazněji zaujmout voliče.
„Hnutí SPD používá oproti extremistickým stranám kvalitnější a efektivnější politický marketing. Jeho představitelé navíc nejsou oproti DSSS a ND limitováni rozsudky soudů či probíhajícími trestními řízeními,“ píše se ve zprávě.
Kromě listopadového napadení Afričana v Praze olomouckými fotbalovými chuligány a anonymního dopisu určeného pražskému magistrátu, jenž obsahoval výhrůžky Židům žijícím v Česku a zpochybňoval holokaust, se na pravicové scéně nic zásadního neudálo.
Levicová scéna: sabotáže a zrušení funkce prezidenta
To levicoví extremisté byli v závěrečných třech měsících roku 2017 aktivnější. „Některé anarchistické kolektivy vyzvaly své příznivce k zapojení do kampaně, která měla mimo jiné spočívat v ‚ničení a pozměňování volební propagandy‘. Funkci prezidenta si anarchisté přejí zrušit,“ informuje ministerstvo.
Anarchisté se nadále pokusili například narušit setkání nacionalistické a protiimigrační frakce Evropa národů a svobody, kterou v Praze hostilo hnutí SPD. Jejich bylo zablokovat příjezd dvou významných politiků, Marine Le Penové a Geerta Wilderse.
Tisková konference evropských protiimigračních stran, frakce Evropa národů a svobody (ENF) v Praze. Na snímku (zleva) Marine Le Penová, Tomio Okamura, Geert Wilders.
Anarchistická scéna i v tomto období vyjadřovala podporu Autonomnímu sociálnímu centru Klinika. Na internetu se pak objevily výzvy k provádění sabotáží společně s návody nebo rady, jak se bránit policejním metodám a prostředkům.
„Zdůrazňována byla solidarita se souzenými či vězněnými anarchistickými kolegy v tuzemsku i v zahraničí. Objevily se nové texty oslavující masové nepokoje (takzvané rioty), vyzývající ke krádežím (v anarchistickém pojetí má jít o ‚expropriaci – vyvlastnění kapitalistických zdrojů“) či k ničení ‚prostředků masové kontroly‘ státu a kapitálu (kamery, bankomaty, automaty na jízdenky).“
Ve čtvrtém čtvrtletí rovněž vyvrcholily spory v Národní domobraně, které vedly k utlumení činnosti iniciativa a k oddělení skupiny aktivistů. Ti si založili vlastní Zemskou domobranu.
Za loňský rok eviduje vnitro 153 trestných činů s extremistickým podtextem. Nejčastěji, v 70 případech, se jednalo o podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka či schvalování a popírání genocidia. Nejvíce trestných činů spojených s extremismem bylo loni spácháno v Praze (34) a v Moravskoslezském kraji (27), naopak nejméně na Pardubicku (2).
