BRNO Česká televize by v Brně měla obnovit dabingovou výrobu. Shodují se na tom umělci, odborníci i pamětníci. Šance, že by televize po dvanáctileté přestávce znovu otevřela dabingové studio, ale existuje. Je malá a pojí se k budování nového studia.
O obnovení dabingu v brněnské televizi mluvili téměř všichni finalisté výběrového řízení na post ředitele. Jeho vítěz Karel Burian však jednoznačnou odpověď nedal. „Ve svém projektu zmiňuji, že v historii brněnské televize hrál významnou roli dabing a již sám potenciál brněnských kulturních scén a přítomnost JAMU klade otázku, proč jej nevyužít. Domnívám se, že i to je jedna z příčin odlivu brněnských herců do Prahy,“ napsal pouze. Na dotazy totiž odpovídá jen písemně.
Mluvit o tradici dabingu v Brně není nesmysl. „V Brně se s dabováním začalo dokonce ještě dřív než v Praze,“ připomíná Sylva Talpová, která dabing učí na brněnské JAMU. Do některé z budov brněnské televize chodili herci propůjčovat hlasy zahraničním umělcům i kresleným postavám od roku 1964 až do března 1996. Nyní se dabing v Brně drží jen díky soukromým firmám, které nabízejí uplatnění moravským hercům. V Brně většinou nevznikaly české verze velkofilmů, ty byly doménou barrandovského studia. Expertka na dialogy Eva Lavická na stránkách www.dabingovasekce. com vzpomíná, že se pokusili nechat v Brně namluvit Louise de Funese Jiřím Tomkem, ale to narazilo u diváků, kteří chtěli Františka Filipovského. Hned však dodává, jak se Brno po úspěchu maďarského animovaného seriálu Rodina Smolíkova stalo baštou tvorby pro děti. Apoté seriálů - lidé si mohou vzpomenout například na první řadu seriálu Dallas či Star Trek.
„Jedním z posledních pořadů, které jsme zaštiťovali, byly první díly seriálu Jake a Tlusťoch,“ potvrdila mluvčí brněnského studia Hana Orošová.
Důvodem zrušení televizního dabingu v Brně byly především peníze. Odlehlé studio Sibiř v Husovicích bylo drahé. „Kvůli nákladům stála minuta průměrného seriálu asi 2000 korun. V Praze totéž dělali o pět set levněji a soukromá studia srazila cenu ještě níž,“ uvedl tehdejší ředitel ČT Brno Zdeněk Drahoš. Existovaly prý cesty, jak ušetřit, na to však generální ředitel ČT nechtěl slyšet. „Otázka je, co má být posláním regionálního studia. Zda dabování zahraničních filmů, nebo co nejefektivnější odraz regionu v celé televizní tvorbě,“ dodal.
Dnes není jasné, zda by byl dabing v brněnském studiu ČT dražší než u soukromníků. Odborníci ale přiznávají, že zejména zpočátku šla kvalita hodně dolů. „Kvantita vítězila. Vše se muselo podřídit penězům, což samozřejmě chápu. Ale bylo to poznat na výsledku,“ míní mistryně zvuku Dana Vágnerová, která je pamětnicí dabingu v brněnském televizním studiu. „Úpravy dialogů a hlavně dramaturgická práce, to jsou největší problémy soukromých studií dodnes. Vše si musí hlídat přímo režisér, což není vždy možné,“ upřesnila.
Lidé, kteří v dabingu nyní podnikají, ale upozorňují i na možné mínusy. Třeba v okamžiku, kdy zahraniční hvězda promluvila s brněnským přízvukem. „Když jsme začali dělat pro komerční televize, trvaly na tom, abychom herce střídali a neobsazovali jen ty z Brna. Proto jsme museli otevřít studio i v Praze,“ přiblížila Jitka Kočíková ze Studia Špilberk Production, které zajišťuje dabing. Kdyby ale brněnští herci dostávali více šanci, na trhu by měli podle ní značnou šanci uspět. „I ty moravismy jsou u většiny minulostí,“ míní.
***
Důvodem zrušení byly peníze, provoz odlehlého studia Sibiř byl v roce 1996 drahý
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
