BRNO Stavba dálnice Brno-Vídeň má podle ministra dopravy Gustáva Slamečky nejvyšší prioritu. Ale přesto roste jen v Rakousku. Jihomoravský kraj totiž kvůli žalobám skupiny obcí a jednotlivců přišel o územní plán Břeclavska, který stanovil její trasu.
Ministr však včera v Brně přiznal, že navíc zatím stát nemá na stavbu jisté peníze a priority bude muset stanovit vláda při projednávání financí na příští rok.
„Do konce roku by měly být schváleny zásady územního rozvoje, tedy dokument, který trasu dálnice z Brna přes Pohořelice do Mikulova potvrdí,“ slíbil hejtman Michal Hašek. Zatím je dálnice, označovaná jako R52, postavena jen z Brna do Pohořelic, 25 kilometrů dlouhý úsek odtud až na hranice u Mikulova má podobu silnice první třídy. Vede pod vrchy Pálavy a přes Novomlýnské nádrže.
Naopak Rakušané během tří až čtyř let dostaví až na hranice svou dálnici A5. „Při vzájemném jednání dolnorakouský hejtman Erwin Pröll jasně řekl, že vůbec neuvažuje, že by Česko nedodrželo mezinárodní dohodu,“ poznamenal velvyslanec ČR ve Vídni Jan Koukal.
Odpůrci stavby tvrdí, že kraj dostatečně nezvážil další vhodné napojení, a sice odbočkou z dálnice D2 Brno-Bratislava, která by současně vytvořila obchvat Břeclavi a vedla až na hranice. To je podle Koukala pro Rakušany nepředstavitelné, už patnáct let podle něj nepřipravují jinou trasu než na Mikulov.
Zástupci Ekologického právního servisu ale zdůrazňují, že úřady nedodržely při přípravě stavby zákony. A proto mají i potíž s čerpáním evropských peněz na tuto stavbu. „Nezvažovaly všechny možnosti, nepostupovaly podle předpisů. To je pro nás zásadní,“ poznamenal právník Libor Jarmič. Právě proto napadli rozhodnutí žalobami, které zatím vyhrávají.
Termín, kdy stavba začne, si nikdo netroufá hádat. Znesvářené strany se na dotaz LN neshodly, zda přichází v úvahu deklarace o neútočení. Takovou stát, kraj, investor a aktivisté uzavřeli kvůli stavbě továrny Hyundai v Nošovicích a jejího napojení na dopravní síť. Tehdy řekli, za jakých podmínek aktivisté omezí protesty a co za to zaručí v ochraně životního prostředí úřady, k čemu se zaváže Hyundai a kolik dá na občanské aktivity. „Nenechám postavit krajskou samosprávu tak, aby se kýmkoli nechala vydírat,“ řekl včera Hašek.
Slamečka je opatrnější. „Jednat lze vždy, je otázka, kdo je partnerem. U Hyundai to byl jeden bod, kolem kterého se vše točilo, tedy ne dlouhý úsek,“ poznamenal. Podle něj podobné dohody uzavírá i on i s resortem životního prostředí. Jarmič tvrdí, že jsou ochotni k dialogu, ale trvají na dodržování zákona. „Obecně dohoda představuje ústupky z obou stran. Ty si nejsem schopen představit, ale komunikace zatím nezačala,“ dodal.
Dostavba R52 má stát nejméně deset miliard korun. Krajští zastupitelé ve čtvrtek mají navrhnout vládě, aby alternativu s obchvatem Břeclavi vůbec nezvažovala.
***
Kudy z Brna do Vídně Přes Mikulov (1): Z Brna do Pohořelic je již postavena rychlostní komunikace R52. Na ni navazuje silnice první třídy vedoucí po ekologicky cenné lokalitě přes hráz mezi horní a střední novomlýnskou nádrží a pod Pálavou. Odtud vede na hraniční přechod v Mikulově. Tam by do tří až čtyř let měla ústit i rakouská dálnice A5 z Vídně, hranici v Mikulově jako místo spojení dálnic definuje i mezinárodní dohoda. Přes Břeclav (2): Aktivisté prosazují alternativní řešení. Z křižovatky, kde se má dálnice D2 z Brna do Bratislavy poblíž Břeclavi spojit s připravovanou rychlostní silnicí R55 (Olomouc -Hulín- Břeclav) a vést její pokračování až na hranici s Rakouskem. To by také nahradilo plánovaný obchvat Břeclavi a podle nich také omezilo možnou dopravní zátěž na spojnici do Mikulova. Rakušané však dálnici k Břeclavi neplánují. Obě spojnice : Vláda Mirka Topolánka po sérii protestů loni schválila záměr, že by měly vyrůst obě varianty. Usnesení doprovodil známý premiérův výrok: „Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny“. Znamenalo by to ale nepoužít již připravené dokumenty dvoupruhového obchvatu Břeclavi a jeho stavbu oddálit o další roky. Jihomoravští krajští zastupitelé budou ve čtvrtek jednat o výzvě vládě, aby toto usnesení změnila a zůstala jen u „mikulovské verze“.
